Pátek před 6. nedělí po Zjevení Páně A – 1 J 2, 7-17

⁷Milovaní, nepíšu vám nové přikázání, ale staré, které jste měli od počátku. To staré přikázání je slovo, které jste už dávno slyšeli. ⁸A opět vám píšu přikázání nové, a to je pravdivé v něm i ve vás, že tma pomíjí a to pravé světlo již svítí. ⁹Kdo říká, že je ve světle, a přitom nenávidí svého bratra, je dosud ve tmě. ¹⁰Kdo svého bratra miluje, zůstává v tom světle a není v něm žádné pohoršení. ¹¹Kdo však svého bratra nenávidí, je ve tmě, ve tmě chodí a neví, kam jde; neboť tma oslepila jeho oči. ¹²Píšu vám, dítky, že jsou vám odpuštěny hříchy pro jeho jméno. ¹³Píšu vám, otcové, že jste poznali toho, který je od počátku; píšu vám, mládenci, že jste přemohli toho Zlého. ¹⁴Napsal jsem vám, dítky, že jste poznali Otce; napsal jsem vám, otcové, že jste poznali toho, který je od počátku; napsal jsem vám, mládenci, že jste silní a slovo Boží ve vás zůstává, a přemohli jste toho Zlého. ¹⁵Nemilujte svět ani to, co je ve světě. Jestliže někdo miluje svět, není v něm (Otcova láska). ¹⁶Neboť všechno, co je ve světě — žádost těla, žádost očí a (prázdná chlouba života) — není z Otce, ale ze světa. ¹⁷A svět pomíjí i jeho žádost; kdo však činí vůli Boží, zůstává (na věčnost).