Pátek před 4. nedělí adventní C – Iz 42, 10-18

¹⁰Zpívejte Hospodinu píseň novou, pějte jeho chválu od končin země, vy, kdo se vydáváte na moře, i všechno, co je v něm, ostrovy i jejich obyvatelé! ¹¹Ať pozdvihne svůj hlas pustina i její města, dvory, v nichž pobývá Kédar. Ať výskají obyvatelé Sély, ať pokřikují z vrchu hor, ¹²ať přiznají Hospodinu slávu a ať oznamují na ostrovech jeho chválu! ¹³Hospodin vyjde jako hrdina, jako bojovník vzbudí svou horlivost. Rozkřikne se, ano, spustí válečný pokřik, ukáže převahu nad svými nepřáteli. ¹⁴Odedávna jsem mlčel. Budu dále hluchý, budu se ovládat? Jako rodička budu vzdychat, supět a lapat po dechu! ¹⁵Vysuším hory i návrší a všechna jejich zeleň uschne. Řeky proměním v ostrovy a jezera nechám vyschnout. ¹⁶Povedu slepé cestou, kterou neznali, dám jim kráčet stezkami, které neznali. Temnotu před nimi proměním ve světlo a hrbolatá místa v rovinu. Toto jsou věci, které učiním a kterých nezanechám. ¹⁷Stáhnou se nazpět a budou zcela zahanbeni ti, kdo spoléhají na tesané modly, kteří říkají litým modlám: Vy jste naši bohové! ¹⁸Hluší, slyšte a slepí, pohleďte a vizte!