Pátek před 3. nedělí po Zjevení Páně C – Neh 2, 1-10
1Stalo se v měsíci nísanu ve dvacátém roce vlády krále Artaxerxa, když bylo víno před ním, že jsem pozvedl víno a podal králi. Nebýval jsem v jeho přítomnosti skleslý. 2Král mi řekl: Proč vypadáš sklesle? Přece nejsi nemocen! To může být jedině skleslost srdce. Hrozně moc jsem se bál, 3ale řekl jsem králi: Ať žije král navěky! Jak bych nevypadal sklesle, když město, místo hrobů mých otců, je zcela zpustošené a jeho brány jsou stráveny ohněm. 4Král mi řekl: O co žádáš? Modlil jsem se k Bohu nebes 5a řekl jsem králi: Jestliže se to králi líbí a jestliže je ti tvůj otrok milý, pošli mě do Judska, do města, kde jsou hroby mých otců, abych ho znovu vystavěl. 6Král mi řekl — královna seděla vedle něj –: Jak dlouho bude trvat tvá cesta a kdy se vrátíš? Když jsem mu udal určitý čas, králi se to líbilo a poslal mě. 7Řekl jsem králi: Jestliže se to králi líbí, ať jsou mi dány dopisy pro místodržitele Zaeufratí, které mi zaručí průchod, než přijdu do Judska. 8A také dopis pro Asafa, strážce královského lesa, aby mi dal dřevo na trámy k zhotovení bran hradu, který patří k Božímu domu, pro městské hradby a pro dům, do něhož se nastěhuji já. Král mi to dal, protože dobrotivá ruka mého Boha byla nade mnou. 9Potom jsem přišel k místodržitelům Zaeufratí a dal jsem jim královské dopisy. Král se mnou poslal velitele vojska a jezdce. 10Když se to doslechl Sanbalat Chorónský a Tóbijáš, amónský otrok, hrozně moc se jim nelíbilo, že přišel někdo, kdo usiluje o dobro pro syny Izraele.