Pátek před 22. nedělí v mezidobí C – Jr 12, 1-13

¹Jsi spravedlivý, Hospodine, proto si u tebe chci stěžovat. Jen s tebou chci mluvit o věcech práva. Proč je cesta ničemů úspěšná a proč se všem podvodníkům daří? ²Zasadil jsi je a oni i zakořenili, rostou a dokonce vydávají plody. Mají tě plná ústa, ale jejich nitru jsi daleko. ³Ty, Hospodine, mě znáš, vidíš mě a zkoumáš mé srdce, že je s tebou. Odtáhni je jako stádo na porážku, odděl je pro den popravy. ⁴Dokdy bude země usychat a vadnout všechna polní zeleň? Pro zlo těch, kteří v ní bydlí, zmizela zvěř i ptactvo; a to proto, že řekli: On nevidí náš konec. ⁵Když jsi běžel s pěšáky a unavili tě, jak chceš potom závodit s koňmi? Když se v pokojné zemi cítíš bezpečný, co budeš dělat v jordánské houštině? ⁶Vždyť i tvoji bratři a dům tvého otce, i oni tě podvedli, i oni za tebou hlasitě pokřikují. Nevěř jim, i když s tebou mluví hezky. ⁷Opustil jsem svůj dům, zanechal jsem své dědictví, vydal jsem svou milovanou do moci jejích nepřátel. ⁸Mé dědictví se pro mě stalo podobné lvu v houštině, pozvedlo proti mně svůj hlas, proto ho nenávidím. ⁹Cožpak mi není mé dědictví skvrnitým dravcem? Což okolo něj nejsou jiní dravci? Jděte, shromážděte všechnu polní zvěř, přijďte se nažrat! ¹⁰Mnozí pastýři zničili mou vinici, pošlapali můj díl pole, proměnili můj vzácný díl ve zcela opuštěnou pustinu. ¹¹Učinili ji zcela opuštěnou, zpustošená přede mnou truchlí. Celá země je zpustošená a nikdo si to nebere k srdci. ¹²Na všechna holá návrší v pustině přicházejí ničitelé, protože Hospodin má meč, který požírá od jednoho konce země až na druhý a nikdo nemá pokoj. ¹³Zaseli pšenici, ale sklidili trní; unavili se, ale nic tím nezískali. Styďte se za svou úrodu kvůli Hospodinovu planoucímu hněvu.