Pátek před 17. nedělí v mezidobí C – Sk 2, 22-36

²²„Muži izraelští, slyšte tato slova: Ježíše Nazaretského, muže dosvědčeného vám od Boha mocnými činy, divy a znameními, které Bůh uprostřed vás skrze něho učinil, jak sami víte, ²³tohoto muže, vydaného podle ustanoveného úradku a předzvědění Božího, jste skrze ruce bezbožníků přibili na kříž a odstranili. ²⁴Ale Bůh ho vzkřísil, zprostiv ho bolestí smrti, protože nebylo možné, aby byl od ní držen. ²⁵Neboť David o něm říká: ‚Viděl jsem Pána stále před sebou, neboť je po mé pravici, abych nezakolísal; ²⁶proto se mé srdce zaradovalo a můj jazyk se rozjásal, nadto i mé tělo bude přebývat v naději, ²⁷neboť nezanecháš mou duši v podsvětí, aniž dáš svému Svatému uvidět zkázu. ²⁸Oznámil jsi mi cesty života, naplníš mě radostí před svou tváří.‘“ ²⁹„Muži bratři, o patriarchovi Davidovi vám mohu směle říci, že zemřel a byl pohřben a jeho hrob je mezi námi až do dnešního dne. ³⁰Byl to prorok a věděl, že se mu Bůh přísahou zavázal, že na jeho trůn posadí potomka z jeho beder; ³¹viděl do budoucnosti a promluvil o Kristově zmrtvýchvstání, když řekl, že jeho duše nebyla zanechána v podsvětí a jeho tělo nevidělo zkázu. ³²Tohoto Ježíše Bůh vzkřísil a my všichni jsme toho svědky. ³³Když byl tedy vyvýšen pravicí Boží a přijal od Otce zaslíbeného Ducha Svatého, vylil to, co vy nyní vidíte i slyšíte. ³⁴Neboť David nevystoupil na nebesa, ale sám říká: ‚Řekl Pán mému Pánu: Seď po mé pravici, ³⁵dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou.‘ ³⁶Ať tedy všechen dům Izraele s jistotou ví, že Bůh učinil toho Ježíše, kterého jste vy ukřižovali, i Pánem i Mesiášem.“