Pátek před 17. nedělí v mezidobí C – Oz 5, 1-15
1Slyšte to, kněží! Pozorně naslouchejte, dome izraelský! Poslouchejte, dome královský, protože tento rozsudek je proti vám! Neboť jste byli pastí pro Mispu, rozprostřenou sítí na Táboře, 2jámou, kterou vyhloubili v Šitímu. Já mám kázeň pro ně pro všechny. 3Já znám Efrajima, Izrael není přede mnou skryt. Protože jsi teď smilnil, Efrajime, Izrael je poskvrněn. 4Jejich činy jim nedovolí navrátit se k jejich Bohu, protože v jejich nitru je duch smilstva, Hospodina neznají. 5Pýcha Izraele svědčí proti němu, Izrael a Efrajim klopýtnou pro své viny, s nimi klopýtne i Juda. 6Se svým bravem a skotem půjdou hledat Hospodina, ale nenajdou ho, vzdálil se od nich. 7Nevěrně opustili Hospodina, protože zplodili cizí syny. Nyní je i s jejich podíly pohltí novoluní. 8Trubte na beraní roh v Gibeji, na trubku v Rámě! Křičte v Bét-ávenu, třes se Benjamíne! 9Efrajim se stane v den trestu děsivou krajinou. Mezi kmeny Izraele oznamuji to, co je spolehlivé. 10Judská knížata jsou jako ti, kdo posouvají mezníky, vyleji na ně svůj hněv jako vodu. 11Efrajim je utlačován, drcen soudem, protože byl odhodlán chodit za marností. 12Já jsem pro Efrajima jako mol, pro dům judský jako hniloba. 13Když Efrajim uviděl svou nemoc a Juda svůj vřed, šel Efrajim do Asýrie, poslal k mocnému králi. Ale on vás není schopen uzdravit ani zbavit vás vředu. 14Neboť já jsem pro Efrajima jako lev a pro dům judský jako mladý lev. Já, já rozsápu a odejdu, odnesu a není, kdo by vysvobodil. 15Odejdu a navrátím se na své místo, dokud neuznají vinu a nebudou hledat moji přítomnost. Ve své tísni mě budou usilovně hledat.