Pátek před 14. nedělí v mezidobí C – 2 Kr 4, 18-31

18Chlapec vyrůstal. I stalo se jednoho dne, že šel za svým otcem, k žencům. 19Tu řekl otci: Moje hlava, moje hlava. Ten řekl služebníkovi: Odnes ho jeho matce. 20Ten ho vzal a přinesl ho jeho matce. Zůstal na jejích kolenou až do poledne a pak zemřel. 21Ona vyšla nahoru, položila ho na postel muže Božího, zavřela za ním a odešla. 22Potom zavolala svého muže a řekla: Pošli mi jednoho ze služebníků a jednu z oslic. Poběžím k muži Božímu a vrátím se. 23Zeptal se: Proč za ním chceš dnes jít? Není novoluní ani sobota. Odpověděla: Pokoj tobě. 24Osedlala oslici a řekla svému služebníkovi: Žeň oslici a běž, nezdržuj kvůli mně jízdu, jen kdybych ti řekla. 25Jela, až přijela k muži Božímu na horu Karmel. I stalo se, když ji muž Boží z dálky uviděl, že řekl svému služebníkovi Gecházímu: Hle, to je ta Šúnemanka. 26Tak jí běž naproti a zeptej se jí: Jak se ti daří? Jak se daří tvému muži? Jak se daří chlapci? Ona odpověděla: Dobře. 27Když přišla na horu k muži Božímu, chytila ho za nohy. Gechází přistoupil, aby ji odstrčil, ale muž Boží řekl: Nech ji, neboť je jí hořko v duši a Hospodin to přede mnou skryl a neoznámil mi to. 28Ona řekla: Což jsem od svého pána žádala syna? Což jsem neříkala: Nevzbuzuj ve mně falešné naděje? 29Elíša řekl Gecházímu: Přepásej svá bedra, vezmi si s sebou moji hůl a jdi. Jestliže někoho potkáš, nezdrav ho a jestliže tě někdo pozdraví, neodpovídej mu. Polož mou hůl na chlapcův obličej. 30Chlapcova matka řekla: Jakože živ je Hospodin a jakože živ jsi ty, neodejdu od tebe. Nato vstal a šel za ní. 31Gechází je předešel, položil hůl na chlapcův obličej, ale žádný ohlas, nikdo tomu nevěnoval pozornost. Vrátil se mu naproti a oznámil mu: Chlapec se neprobudil.

Autor: WebAdmin
Publikováno:
Poslední úprava: