Pátek před 14. nedělí v mezidobí A – Gn 27, 1-17

¹Když Izák zestárl a zeslábl mu zrak, takže neviděl, stalo se, že zavolal svého staršího syna Ezaua a řekl mu: Můj synu. Odpověděl mu: Zde jsem. ²A řekl: Hle, jsem starý a neznám den své smrti. ³Nuže nyní vezmi svou výstroj, toulec a luk, vyjdi na pole a ulov mi nějakou zvěřinu. ⁴Pak mi připrav lahůdku, jakou miluji, a přines mi ji k jídlu, abych ti požehnal, dříve než zemřu. ⁵Rebeka však poslouchala, když Izák mluvil se svým synem Ezauem. Ezau odešel na pole, aby ulovil zvěřinu, kterou by přinesl, ⁶a Rebeka řekla svému synu Jákobovi: Zrovna jsem poslouchala tvého otce, když mluvil s tvým bratrem Ezauem a říkal: ⁷Přines mi zvěřinu a připrav mi k jídlu lahůdku, abych ti před Hospodinem požehnal, dříve než zemřu. ⁸Nyní synu, uposlechni mne v tom, co ti přikazuji. ⁹Běž teď ke stádu, přines mi odtamtud dvě pěkná kůzlata a já z nich tvému otci připravím lahůdku, jakou miluje. ¹⁰Pak ji odneseš otci k jídlu, aby ti požehnal, dříve než zemře. ¹¹Jákob své matce Rebece odpověděl: Jenže můj bratr Ezau je chlupatý člověk a já hladký. ¹²Třeba si na mne otec sáhne a budu mu připadat jako posměvač; pak na sebe uvedu prokletí, a ne požehnání. ¹³Matka mu řekla: Tvé prokletí ať padne na mě, synu. Jen mne poslechni a jdi mi je přinést. ¹⁴Tak šel, vzal je a přinesl své matce. Matka připravila lahůdku, jakou jeho otec miloval. ¹⁵Rebeka pak vzala šaty svého staršího syna Ezaua, nejdražší, jaké měla doma, a oblékla je svému mladšímu synu Jákobovi ¹⁶a kůže z kůzlat mu připevnila na ruce a na hladký krk. ¹⁷Pak dala připravenou lahůdku a chléb do rukou svého syna Jákoba.