Letnice A – nebo Sk 2, 1-21

¹Když nastal den Letnic, byli všichni spolu na jednom místě. ²Náhle se ozval zvuk z nebe, jako když se žene prudký vítr, a naplnil celý dům, kde seděli. ³A ukázaly se jim jazyky jakoby z ohně, které se rozdělovaly, a na každém z nich se usadil jeden. ⁴Všichni byli naplněni Duchem Svatým a začali mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat. ⁵V Jeruzalémě pobývali Židé, zbožní muži ze všech národů, které jsou pod nebem. ⁶A když se ozval ten zvuk, sešlo se mnoho lidí a byli zmateni, protože každý z nich je slyšel mluvit svou vlastní řečí. ⁷Všichni byli ohromeni a udiveně říkali: „Hle, což nejsou všichni ti, kteří tu mluví, Galilejci? ⁸Jak to, že každý z nás slyší svůj vlastní jazyk, ve kterém jsme se narodili? ⁹Parthové, Médové a Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judska a Kappadokie, Pontu a Asie, ¹⁰Frygie a Pamfylie, Egypta a oblastí Libye u Kyrény a návštěvníci z Říma, ¹¹Židé i proselyté, Kréťané a Arabové: všichni je slyšíme mluvit našimi jazyky veliké věci Boží.“ ¹²Všichni z toho byli ohromeni a zmateni a jeden druhému říkali: „Co to má znamenat?“ ¹³Ale jiní se posmívali a říkali: „Jsou opilí.“ ¹⁴Petr se postavil spolu s jedenácti, pozvedl svůj hlas a přímo k nim promluvil: „Muži judští a všichni obyvatelé Jeruzaléma, toto ať je vám známo, vyslechněte pozorně má slova. ¹⁵Tito lidé nejsou opilí, jak se domníváte. Vždyť je devět hodin ráno. ¹⁶Ale toto je to, co je řečeno skrze proroka Jóela: ¹⁷‚I stane se v posledních dnech, praví Bůh, že vyleji ze svého Ducha na každé tělo; vaši synové a vaše dcery budou prorokovat, vaši mladíci budou vídat vidění a vaši starci budou mívat sny. ¹⁸I na své otroky a na své otrokyně v oněch dnech vyleji ze svého Ducha, a budou prorokovat. ¹⁹A dám divy nahoře na nebi a znamení dole na zemi, krev a oheň a sloupy dýmu. ²⁰Slunce se obrátí v temnotu a měsíc v krev, než přijde Pánův den, veliký a skvělý. ²¹I stane se, že každý, kdo bude vzývat Pánovo jméno, bude zachráněn.‘“