Den utrpení Páně (Velký pátek) ABC – Žalm 22

²Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil? Jsi daleko od mé spásy, od slov mého naříkání. ³Bože můj, volám ve dne — ty neodpovídáš, volám v noci — není pro mě utišení. ⁴Ty jsi svatý, trůníš na chvalách Izraele. ⁵V tebe doufali naši otcové, doufali, a tys je vytrhoval. ⁶Volali k tobě a byli zachráněni, doufali v tebe a nebyli zahanbeni. ⁷Ale já jsem červ a ne člověk, potupa pro lidi, lidem opovržený. ⁸Všichni, kdo mě vidí, se mi posmívají. Pošklebují se, potřásají hlavou. ⁹Spolehni se na Hospodina! Ať ho vytrhne, ať ho vysvobodí, když si ho oblíbil! ¹⁰Vždyť ty jsi mě vyvedl z lůna, dals mi doufat na prsech mé matky. ¹¹Na tebe jsem odkázán od narození, od lůna matky jsi mým Bohem ty. ¹²Nevzdaluj se ode mě, neboť soužení je blízko a pomocníka není. ¹³Obklíčilo mě množství býků, ti silní z Bášanu mě obklopili. ¹⁴Otvírají na mě tlamu jako lev, který trhá kořist a řve. ¹⁵Rozlévám se jak voda a všechny mé kosti se uvolňují. Mé srdce je jako vosk, rozpustilo se v mém nitru. ¹⁶Jak hliněný střep vyschla má síla, jazyk se mi lepí na patro, určils mi místo v prachu smrti. ¹⁷Obklíčili mě psi, roj zlovolníků mě obklopil, spoutali mi ruce a nohy. ¹⁸Počítám všechny své kosti. Oni civí, sledují mě, ¹⁹dělí si mé roucho, vrhají los o můj oděv. ²⁰Ale ty, Hospodine, se nevzdaluj, má sílo, pospěš mi na pomoc! ²¹Vysvoboď mou duši od meče, mou jedinou z moci psů! ²²Zachraň mě ze lví tlamy a před rohy divokých turů! Tys mi odpověděl. ²³Tvé jméno budu zvěstovat svým bratřím, ve shromáždění tě budu chválit. ²⁴Vy, kdo se bojíte Hospodina, chvalte ho! Veškeré potomstvo Jákobovo, ctěte ho! Třeste se před ním, všechno potomstvo Izraelovo! ²⁵Neboť nepohrdl a neopovrhl trápením zkroušeného, neskryl před ním svou tvář. Když k němu volal, vyslyšel ho. ²⁶Od tebe pochází má chvála ve velikém shromáždění, své sliby splním před těmi, kdo se ho bojí. ²⁷Pokorní budou jíst a nasytí se. Ti, kdo hledají Hospodina, ho budou chválit. Vaše srdce bude žít navěky. ²⁸Všechny končiny země se rozpomenou a obrátí se k Hospodinu. Všechny čeledi národů se budou klanět před tvojí tváří. ²⁹Vždyť království náleží Hospodinu, on panuje nad národy. ³⁰Všichni, jimž se na zemi daří, budou jíst a klanět se před jeho tváří, pokleknou před ním všichni, kdo sestupují v prach, i ten, kdo svou duši při životě nezachová. ³¹Potomstvo mu bude sloužit. Panovníkovi bude přičteno k pokolením. ³²Přijdou a budou zvěstovat jeho spravedlnost lidu, který se zrodí — vždyť ji vykonal.