Čtvrtek před 6. nedělí po Zjevení Páně B – Lv 13, 1-17

¹Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi: ²Když bude mít někdo na kůži svého těla otok nebo vyrážku či světlou skvrnu a může se změnit na kůži jeho těla v ránu malomocenství, ať je přiveden ke knězi Áronovi či k některému z jeho synů, kněží. ³Kněz si prohlédne ránu na kůži jeho těla. Jestliže chlupy na ráně zbělely a rána vypadá hlubší než kůže jeho těla, je to rána malomocenství. Když to kněz uvidí, prohlásí ho za nečistého. ⁴Jestliže světlá skvrna na kůži jeho těla je bílá, ale nevypadá hlubší než kůže a jeho chlupy nezbělely, kněz uzavře člověka postiženého touto ranou na sedm dní. ⁵Sedmého dne ho kněz prohlédne, a jestliže mu rána připadá stejná, nerozšířila se po kůži, kněz ho uzavře na dalších sedm dní. ⁶Kněz ho prohlédne opět sedmého dne, a jestliže rána je vybledlá, nerozšířila se rána po kůži, kněz ho prohlásí za čistého; je to vyrážka. On si vypere šaty a bude čistý. ⁷Jestliže se však vyrážka dále šíří po kůži i poté, co se ukázal knězi ke svému očištění, ukáže se knězi opět. ⁸Když kněz uvidí, že se vyrážka po kůži rozšířila, prohlásí ho kněz za nečistého; je to malomocenství. ⁹Když bude na někom rána malomocenství, ať je přiveden ke knězi. ¹⁰Kněz ho prohlédne, a když je na kůži bílý otok, který zbělel chlupy a na otoku je živé maso, ¹¹je to chronické malomocenství na kůži jeho těla. Kněz ho prohlásí za nečistého; neuzavře ho, protože je nečistý. ¹²Jestliže se malomocenství rozbují dále po kůži, malomocenství pokryje celou kůži člověka postiženého ranou od hlavy až k chodidlům, všude, kam kněz dohlédne, ¹³a kněz vidí, že malomocenství pokrylo celé jeho tělo, prohlásí člověka postiženého ranou za čistého; celý zbělel, je čistý. ¹⁴V den, kdy by se na něm ukázalo živé maso, bude nečistý. ¹⁵Když kněz uvidí živé maso, prohlásí jej za nečistého. Živé maso je nečisté; je to malomocenství. ¹⁶Nebo když živé maso zase zbělí, přijde ke knězi, ¹⁷kněz ho prohlédne, a jestliže rána zbělí, kněz prohlásí člověka postiženého ranou za čistého; je čistý.