Čtvrtek před 4. nedělí po Zjevení Páně B – Ř 9, 6-18

6Ne že by Boží slovo selhalo. Neboť ne všichni ti, kteří pocházejí z Izraele, jsou Izrael, 7ani ne proto, že jsou potomstvem Abrahamovým, jsou všichni jeho dětmi, nýbrž ‚v Izákovi bude tobě povoláno símě.‘ 8To jest: Božími dětmi nejsou děti těla, nýbrž za potomky se považují děti zaslíbení. 9Zaslíbení, kterým bylo toto slovo: ‚V tomto čase přijdu, a Sára bude mít syna.‘ 10A nejen to, ale také Rebeka z jednoho muže otěhotněla, totiž z našeho otce Izáka; 11ještě se jí synové nenarodili a neučinili nic dobrého ani zlého, aby však zůstalo potvrzeno Boží předsevzetí, které je podle vyvolení, 12ne ze skutků, nýbrž z toho, kdo povolává, bylo jí řečeno, že starší bude sloužit mladšímu. 13Jak je napsáno: ‚Jákoba jsem miloval, ale Ezaua jsem nenáviděl.‘ 14Co tedy řekneme? Ne u Boha nespravedlnost? Naprosto ne! 15Mojžíšovi říká: ‚ Smiluji se, nad kým se smiluji, a slituji se, nad kým se slituji. ‘ 16Nezáleží tedy na tom, kdo chce, ani na tom, kdo běží, ale na Bohu, který se smilovává. 17Písmo praví faraonovi: ‚Právě proto jsem tě vzbudil, abych na tobě ukázal svou moc a aby mé jméno bylo rozhlášeno po celé zemi.‘ 18A tak se slitovává nad kým chce, a koho chce, toho zatvrzuje.

Autor: WebAdmin
Publikováno:
Poslední úprava: