Čtvrtek před 31. nedělí v mezidobí A – Ř 2, 17-29

¹⁷Jestliže se však nazýváš Židem, spoléháš na Zákon a chlubíš se Bohem, ¹⁸poznáváš jeho vůli a vyučován ze Zákona rozpoznáváš to, na čem záleží; ¹⁹jsi o sobě přesvědčen, že jsi vůdcem slepých, světlem těch, kteří jsou ve tmě, ²⁰vychovatelem nerozumných, učitelem nedospělých, maje v Zákoně ztělesnění poznání a pravdy — ²¹ty tedy učíš druhého, a sám sebe neučíš? Ty hlásáš, že se nemá krást, a kradeš? ²²Ty říkáš, že se nemá cizoložit, a cizoložíš? Ty si ošklivíš modly, a věci z jejich chrámů bereš. ²³Ty, který se chlubíš Zákonem, přestupováním Zákona zneuctíváš Boha? ²⁴Neboť kvůli vám je jméno Boží mezi národy v opovržení, jak je napsáno. ²⁵Obřízka prospívá, jestliže děláš to, co přikazuje Zákon. Jsi-li však přestupníkem Zákona, tvá obřízka se stala neobřízkou. ²⁶Jestliže tedy neobřezaný člověk zachovává ustanovení Zákona, nebude mu jeho neobřízka počítána za obřízku? ²⁷A když člověk od přirozenosti neobřezaný plní Zákon, bude soudit tebe, který jsi skrze literu a obřízku přestupníkem Zákona. ²⁸Neboť pravý Žid není ten, kdo je jím navenek, a pravá obřízka není ta, která je zjevná na těle; ²⁹ale pravý Žid je ten, kdo je Židem uvnitř, a pravá obřízka je obřízka srdce Duchem, nikoli literou. Ten má chválu ne od lidí, nýbrž od Boha.