Čtvrtek před 30. nedělí v mezidobí A – Tt 1, 5-16

⁵Proto jsem tě zanechal na Krétě, abys dal do pořádku to, co ještě zbývá, a ustanovil v jednotlivých městech starší, jak jsem ti přikázal: ⁶je-li kdo bez úhony, muž jedné ženy, jenž má věřící děti, jemuž se nedá vytknout prostopášnost nebo nepoddajnost. ⁷Neboť biskup musí být bez úhony jako Boží správce; ne samolibý, ne popudlivý, ne pijan, ne rváč, ne zištný, ⁸ale pohostinný, milující dobro, rozvážný, spravedlivý, zbožný, ukázněný, ⁹ musí se pevně držet spolehlivého slova, jak bylo vyučováno. aby byl schopen jak povzbuzovat ve zdravém učení, tak usvědčovat odpůrce. ¹⁰Neboť je mnoho nepoddajných, prázdných mluvků a svůdců, obzvláště těch ze Židů. ¹¹Těm je třeba zacpávat ústa, neboť rozvracejí celé rodiny, když pro hanebný zisk učí, co by neměli. ¹²Jeden z nich, jejich vlastní prorok, řekl: ‚Kréťané byli vždycky lháři, zlá zvěř, líná břicha.‘ ¹³Toto svědectví je pravdivé. Z toho důvodu je přísně kárej, aby byli zdraví ve víře ¹⁴a nedbali na židovské báje a příkazy lidí, kteří se odvracejí od pravdy. ¹⁵Čistým je vše čisté. Avšak poskvrněným a nevěřícím nic není čisté, ale je poskvrněná jak jejich mysl, tak svědomí. ¹⁶Vyznávají, že znají Boha, ale svými skutky ho zapírají. Jsou ohavní a neposlušní a nezpůsobilí k jakémukoli dobrému skutku.