Čtvrtek před 3. nedělí adventní C – 2 K 8, 1-15

¹Oznamujeme vám, bratři, Boží milost, která byla dána sborům v Makedonii: ²Ve veliké zkoušce soužením se rozhojnila jejich překypující radost a jejich hluboká chudoba do bohatství štědrosti. ³Dosvědčuji, že dali podle své možnosti, ba i nad možnost; sami od sebe ⁴nás velmi naléhavě prosili o tu milost, aby se mohli účastnit na službě pro svaté. ⁵A učinili to nejen tak, jak jsme očekávali, ale dali sami sebe nejprve Pánu a skrze Boží vůli i nám. ⁶Vybídli jsme tedy Tita, aby u vás také dokončil i tuto milost tak, jak již dříve začal. ⁷Ale jako se ve všem rozhojňujete, ve víře, v slovu, v poznání, ve vší horlivosti i v lásce, kterou jsme ve vás vzbudili, tak se rozhojňujte i v této milosti. ⁸Neříkám to jako příkaz, nýbrž skrze horlivost druhých chci vyzkoušet také ryzost vaší lásky. ⁹Znáte přece milost našeho Pána Ježíše Krista: ačkoli byl bohatý, stal se kvůli vám chudým, abyste vy jeho chudobou zbohatli. ¹⁰Řeknu vám o tom své mínění. Je to užitečné pro vás, kteří jste tuto milost nejen začali již od loňska připravovat, ale sami jste ji i chtěli. ¹¹Nyní ji také dokonejte, aby stejně tak, jako jste pohotově chtěli, jste to i dokonali z toho, co máte. ¹²Neboť je-li ochota dát přiměřená tomu, co člověk má, a ne tomu, co nemá, je vítaná. ¹³Neměla by jiným přinést úlevu a vám soužení, ale mělo by to být na základě vyrovnání. ¹⁴V nynější době váš přebytek pomůže jejich nedostatku, aby jejich přebytek zase pomohl vašemu nedostatku, a tak aby nastalo vyrovnání, ¹⁵jak je napsáno: ‚Tomu, kdo nasbíral mnoho, nepřebylo, a ten, kdo nasbíral málo, neměl nedostatek.‘