Čtvrtek před 3. nedělí adventní A – 2 P 3, 1-10

¹Toto vám, milovaní, píšu již druhý list, ve kterém připomínáním probouzím vaši čistou mysl,   ²abyste pamatovali na slova předpověděná svatými proroky a na příkaz Pána a Zachránce, předaný vašimi apoštoly.   ³Především vězte, že v posledních dnech přijdou s posměchem posměvači, kteří budou žít podle svých vlastních žádostí   ⁴a budou říkat: ‚Kde je to zaslíbení jeho příchodu? Od té doby, co zesnuli otcové, všechno zůstává tak, jak to je od počátku stvoření.‘   ⁵Je jim totiž skryté, neboť to chtějí, že nebesa byla od pradávna a země povstala z vody a skrze vodu slovem Božím,   ⁶skrze něž také tehdejší svět zahynul, když byl zatopen vodou.   ⁷A týmž slovem jsou nynější nebesa a země uschovány k ohni a střeženy pro den soudu a záhuby bezbožných lidí.   ⁸Tato jedna věc ať vám není skryta, milovaní, že jeden den je u Pána jako tisíc let a ‚tisíc let jako jeden den‘.   ⁹Pán neotálí s naplněním svého zaslíbení, jak si někteří myslí, nýbrž je k vám shovívavý, nechtěje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání.   ¹⁰Pánův den přijde jako zloděj v noci. V něm nebesa s rachotem pominou, prvky se žárem uvolní a země a její činy budou spáleny.