Čtvrtek před 27. nedělí v mezidobí B – Ga 3, 23-29

³ To jste tak nerozumní? Začali jste Duchem, a nyní dokončujete tělem? ⁴Tolik jste vytrpěli nadarmo? Jestliže to skutečně bylo nadarmo! ⁵Tedy ten, který vás vystrojuje Duchem a působí mezi vámi mocné věci, činí tak na základě skutků Zákona, nebo na základě slyšení víry? ⁶Je tomu jako s Abrahamem: ‚uvěřil Bohu a bylo mu to počteno za spravedlnost.‘ ⁷Vězte tedy, že ti, kdo jsou z víry, jsou synové Abrahamovi. ⁸Písmo předvídalo, že Bůh ospravedlní pohany na základě víry; dopředu oznámilo Abrahamovi: ‚V tobě budou požehnány všechny národy.‘ ⁹Takže ti, kdo jsou z víry, docházejí požehnání s věřícím Abrahamem. ¹⁰Neboť všichni ti, kteří jsou ze skutků Zákona, jsou pod prokletím, neboť je napsáno: ‚Proklet je každý, kdo nezůstává ve všem tom, co je napsáno v knize Zákona, aby to činil.‘ ¹¹Je jasné, že Zákonem není nikdo před Bohem ospravedlňován, neboť ‚spravedlivý bude živ z víry‘. ¹²Zákon však není z víry, nýbrž: ‚Kdo ty věci bude činit, bude v nich živ.‘ ¹³Kristus nás vykoupil z prokletí Zákona tím, že se stal za nás prokletím, neboť je napsáno: ‚Proklet je každý, kdo je pověšen na dřevě.‘ ¹⁴To proto, aby k pohanům přišlo to Abrahamovo požehnání v Kristu Ježíši a abychom skrze víru přijali zaslíbení Ducha. ¹⁵Bratři, po lidsku pravím: Už potvrzenou závěť člověka nikdo neruší ani k ní nic nepřipojuje. ¹⁶Zaslíbení byla řečena Abrahamovi a jeho potomku. Písmo neříká: ‚a potomkům ‘, jako by jich bylo mnoho, ale jedná se jen o jednoho: ‚a tvému potomku,‘ a tím potomkem je Kristus. ¹⁷Říkám tedy toto: Zákon, jenž byl dán po čtyřech stech třiceti letech, nemůže zrušit smlouvu již předtím právoplatně potvrzenou od Boha, a tak zmařit to zaslíbení. ¹⁸Neboť jestliže je to dědictví ze Zákona, není již ze zaslíbení; Abrahamovi je však Bůh daroval skrze zaslíbení. ¹⁹K čemu tedy Zákon? Byl přidán kvůli přestoupením, dokud by nepřišel potomek, kterému bylo dáno zaslíbení. Byl ustanoven skrze anděly rukou prostředníka. ²⁰Prostředník však není jen pro jednu stranu, Bůh však je jeden. ²¹Staví se tedy Zákon proti Božím zaslíbením? Rozhodně ne! Neboť kdyby byl dán Zákon, který by byl mocen obživit, byla by spravedlnost vskutku ze Zákona. ²²Avšak Písmo uzavřelo všechno pod hřích, aby bylo dáno zaslíbení z víry Ježíše Krista těm, kdo věří. ²³Dokud nepřišla víra, byli jsme hlídáni pod Zákonem, uzavíráni pro víru, která měla být zjevena, ²⁴takže se Zákon stal naším vychovatelem ke Kristu, abychom byli ospravedlněni z víry. ²⁵ Když však přišla víra, nejsme již podřízeni vychovateli. ²⁶Neboť všichni jste synové Boží skrze víru v Kristu Ježíši. ²⁷Vždyť vy všichni, kteří jste byli v Krista pokřtěni, Krista jste oblékli. ²⁸Již není Žid ani Řek, již není otrok ani svobodný, již není muž ani žena, neboť vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši. ²⁹A jestliže jste Kristovi, jste símě Abrahamovo, dědicové podle zaslíbení.