Čtvrtek před 22. nedělí v mezidobí B – Pís 1, 1-17

²Kéž v polibcích mě ústy svými zlíbá! Nad víno lepší je tvé milování. ³ Vzácné tvé oleje tak voní! Tvé jméno je esence aromatická. Proto dívky tě milují. ⁴Vtáhni mě za sebou, pojďme honem! Už mne král uvedl do komnat u sebe! Výskejme, radost mějme z tebe. Oslavíme lásku tvou, a ne vínem. Zcela právem tě milují. ⁵Jsem černá, ale krásná, vy dcery v Jeruzalémě, jak stany kédarského kmene, jak závěsy ve stanu Šalomouna. ⁶Nehleďte na mne, že jsem osmahlá, že slunce tak opálilo mne. Proti mně vzpláli mé matky synové, postavili mne, ať vinohrady hlídám. Vlastní vinohrad jsem neuhlídala. ⁷Miláčku můj, pověz, kde je tvá pastvina, kde přes poledne dáváš ležet stádu? Vždyť proč mám stát jak zastřená před stády tvých kamarádů? ⁸Když to nevíš sama, ženo mnoha krás, vyjdi si po stopách stáda a kozičky své pas před příbytky pastevců. ⁹Jako klisna mezi hřebci faraona připadáš mi, lásko má. ¹⁰ Po líci se ti vinou pramínky, korále tvou šíji vroubí. ¹¹Pramínky zlaté uděláme ti, v nich stříbro jako kapičky. ¹²Dokud král u sebe si hoví, můj nard vůni vydává. ¹³Voničkou myrhy je mi můj milý, v mých prsech když spočívá. ¹⁴Keříkem henny je mi můj milý na vinicích v Én-gedí. ¹⁵Jak jsi krásná, lásko má, jak jsi krásná. Oči máš jako holoubky. ¹⁶Jak jsi krásný, můj milý, jak hezounký jsi! Naše lože prostírá se v zeleni. ¹⁷Dům náš cedrové má trámy, hřeben cypřišový.