Čtvrtek před 21. nedělí v mezidobí C – Žd 12, 3-17

³Pomyslete na toho, který snesl od hříšníků proti sobě takový odpor, abyste neochabovali, umdlévajíce ve svých duších. ⁴Ještě jste se až do krve nevzepřeli v boji proti hříchu. ⁵A zapomněli jste na napomenutí, které vám praví jako synům: ‚Můj synu, nepodceňuj Pánovu výchovu, ani neochabuj, když jsi od něho kárán; ⁶neboť koho Pán miluje, toho vychovává, a švihá každého, koho přijímá za syna.‘ ⁷Snášejte to ke své výchově, Bůh s vámi zachází jako se syny. Neboť je nějaký syn, jehož by otec nevychovával? ⁸Jste-li však bez výchovy, jíž se stali účastni všichni, potom jste nemanželské děti, a ne synové. ⁹Také v našich tělesných otcích jsme měli vychovatele a měli jsme je v úctě. Nebudeme mnohem více poddáni Otci duchů, abychom žili? ¹⁰Vždyť oni vskutku na krátký čas vychovávali, jak jim připadalo správné, on však k užitku, abychom dostali podíl na jeho svatosti. ¹¹Každá výchova se ovšem v tu chvíli nezdá být radostná, ale krušná; potom však vydává pokojné ovoce spravedlnosti těm, kteří jsou jí vycvičeni. ¹²Proto napravte umdlené ruce a zchromlá kolena ¹³a čiňte přímé stezky pro své nohy, aby se to, co je chromé, nevyvrátilo, ale naopak aby se uzdravilo. ¹⁴Usilujte o pokoj se všemi a o posvěcení, bez něhož nikdo neuvidí Pána. ¹⁵Dbejte na to, aby se někdo nepřipravoval o Boží milost, aby vás netrápil nějaký vzhůru rostoucí kořen hořkosti a aby skrze něj nebyli poskvrněni mnozí. ¹⁶Ať nikdo není smilník nebo bezbožný člověk jako Ezau, který prodal své prvorozenství za jediný pokrm. ¹⁷Neboť víte, že když později chtěl zdědit požehnání, i když je se slzami usilovně hledal, byl odmítnut, neboť nenalezl místo pro pokání.