Čtvrtek před 2. nedělí po Zjevení Páně B – 2 K 10, 1-11

¹Já sám, Pavel, vás napomínám skrze tichost a mírnost Kristovu, já, který tváří v tvář jsem mezi vámi pokorný, ale když jsem vzdálen, jsem k vám smělý. ²Prosím vás, abych se po svém příchodu nemusil odvážit být smělý, tak jak se toho hodlám odvážit vůči některým, kteří si o nás myslí, že žijeme tělesně. ³Neboť ačkoli žijeme v těle, nebojujeme podle těla. ⁴Zbraně našeho boje nejsou tělesné, ale mají od Boha sílu bořit opevnění; boříme rozumování ⁵a každou povýšenost, která se pozvedá proti poznání Boha. Uvádíme do zajetí každou myšlenku, aby byla poslušna Krista, ⁶a jsme připraveni potrestat každou neposlušnost, jakmile bude vaše poslušnost úplná. ⁷Hledíte jen na to, co máte před očima. Je-li někdo o sobě přesvědčen, že je Kristův, ať si uvědomuje i to, že jako je on Kristův, tak jsme i my. ⁸Vždyť i kdybych se sebevíc chlubil naší pravomocí, kterou nám Pán dal k vašemu budování, a ne k ničení, nebudu zahanben. ⁹Ale nečiním tak, abych nevypadal, jako bych vás chtěl svými dopisy zastrašovat. ¹⁰Někdo totiž říká: „Jeho dopisy jsou závažné a mocné, ale osobní přítomnost slabá a řeč ubohá.“ ¹¹Takový člověk ať si uvědomí, že jací jsme v psaném slovu, když jsme nepřítomni, takoví budeme také v činu, až budeme přítomni.