Čtvrtek před 16. nedělí v mezidobí C – Žd 5, 1-6
1Každý velekněz, který je brán z lidí, bývá ustanoven pro lidi v Božích věcech, aby přinášel dary a oběti za hříchy. 2Dovede být mírný vůči nevědomým a bloudícím, protože i sám je obklopován slabostí. 3A kvůli ní musí přinášet oběti za hříchy nejen za lid, ale i za sebe. 4Tuto čest si nikdo nemůže přisvojit sám, nýbrž je povoláván Bohem, jako i Áron. 5Tak ani Kristus neoslavil sám sebe, když se stal veleknězem, neboť ho jím učinil ten, který mu řekl: ‚Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil.‘ 6Jak říká i na jiném místě: ‚Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchisedechova.‘