9. neděle v mezidobí B – 2 K 4, 5-12

⁵ Nehlásáme sami sebe, nýbrž Ježíše Krista, Pána, a sebe jako vaše otroky pro Ježíše.⁶ Neboť Bůh, který řekl: ‚Z temnoty ať zazáří světlo,‘ zazářil v našich srdcích, (aby osvítil lidi poznáním) Boží slávy v osobě Ježíše Krista.⁷ Tento poklad máme však v hliněných nádobách, aby přemíra té moci byla (z Boha), a ne z nás.⁸ Ve všem jsme sužováni, ale nejsme vháněni do úzkých; býváme v nejistotě, ale nejsme zoufalí; ⁹ jsme pronásledováni, ale nejsme opouštěni; jsme sráženi, ale nejsme ničeni. ¹⁰ Stále nosíme na svém těle Ježíšovo umírání, aby byl na našem těle zjeven i Ježíšův život. ¹¹ Neboť my, kteří žijeme, jsme pro Ježíše stále vydáváni na smrt, aby i život Ježíšův byl zjeven na našem smrtelném těle.¹² Takže v nás působí smrt, kdežto ve vás život.