6. neděle v době postní (pašijová, palmová) B – Mk 14,1 – 15,47 nebo kratší Mk 15, 1-39.(40-47)

1Byly dva dny před Hodem beránka a svátky nekvašených chlebů. Velekněží a učitelé Zákona hledali, jak by se ho lstí zmocnili, aby ho zabili. 2Říkali totiž: „Ne ve svátek, aby snad nebylo pobouření lidu.“ 3Když byl v Betanii v domě Šimona Malomocného a byl u stolu, vešla žena, která měla alabastrovou nádobku pravého, velmi drahého nardového oleje; rozbila tu nádobku a olej vylila na jeho hlavu. 4Někteří se mezi sebou rozhořčovali: „K čemu je ta ztráta oleje? 5Vždyť se ten olej mohl prodat za víc než tři sta denárů a ty dát chudým!“ A hněvali se na ni. 6Ježíš řekl: „Nechte ji. Proč jí působíte těžkosti? Vykonala na mně dobrý skutek. 7Vždyť chudé máte stále s sebou, a kdykoli chcete, můžete jim učinit dobře; mne však nemáte stále. 8Učinila, co mohla; předem pomazala mé tělo olejem k pohřbu. 9Amen, pravím vám, kdekoli po celém světě bude hlásáno toto evangelium, bude se na její památku mluvit také o tom, co ona učinila.“ 10A Juda Iškariotský, jeden z Dvanácti, odešel k velekněžím, aby jim ho vydal. 11 Když to uslyšeli, zaradovali se a slíbili mu dát peníze. I hledal vhodnou příležitost, jak by jim ho vydal. 12Prvního dne nekvašených chlebů, když obětovali velikonočního beránka, mu řekli jeho učedníci: „Kam chceš, abychom odešli a připravili ti k jídlu velikonočního beránka? “ 13I poslal dva ze svých učedníků a řekl jim: „Jděte do města a potká vás člověk, který ponese džbán vody. Jděte za ním 14a tam, kam vejde, řekněte hospodáři: ‚Učitel říká: Kde je moje místnost, kde bych se svými učedníky pojedl velikonočního beránka? ‘ 15A on vám ukáže velkou horní místnost, již prostřenou a připravenou, a tam nám připravte jídlo.“ 16Učedníci vyšli, přišli do města a nalezli vše, jak jim řekl, i připravili velikonočního beránka. 17Když nastal večer, přišel s Dvanácti. 18A když byli u stolu a jedli, Ježíš řekl: „Amen, pravím vám, že jeden z vás mne zradí, ten, který jí se mnou.“ 19Začali se rmoutit a jeden po druhém mu říkali: „Snad ne já?“ 20On jim řekl: „Jeden z Dvanácti, který se mnou namáčí v míse. 21Syn člověka opravdu odchází, jak je o něm napsáno, běda však onomu člověku, skrze kterého je Syn člověka zrazován. Pro toho by bylo lépe, kdyby se byl nenarodil.“ 22A když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal a rozlomil, dal jim a řekl: „Vezměte, toto je mé tělo.“ 23Pak vzal kalich, vzdal díky a dal jim; a napili se z něj všichni. 24A řekl jim: „Toto je má krev nové smlouvy, která se vylévá za mnohé. 25Amen, pravím vám, že se již více nenapiji z plodu vinné révy až do onoho dne, kdy jej budu pít nový v Božím království.“ 26A zazpívali chvalozpěv a vyšli na Olivovou horu. 27A Ježíš jim řekl: „Všichni ode mne této noci odpadnete, neboť je napsáno: ‚Budu bít pastýře a ovce stáda se rozptýlí.‘ 28Ale po svém vzkříšení vás předejdu do Galileje.“ 29Petr mu říkal: „I kdyby všichni odpadli, já však ne!“ 30A Ježíš mu řekl: „Amen, pravím tobě, že dnes, této noci, dříve než kohout dvakrát zakokrhá, právě ty mne třikrát zapřeš.“ 31On však tím více říkal: „I kdybych s tebou musel zemřít, určitě tě nezapřu.“ Stejně mluvili i ostatní. 32I přicházejí k místu jménem Getsemane. Říká svým učedníkům: „Posaďte se zde, než se pomodlím.“ 33A vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana a začal se děsit a znepokojovat. 34Říká jim: „Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte!“ 35Trochu poodešel, padal na zem a modlil se, aby ho, je-li to možné, tato hodina minula. 36Říkal: „Abba, Otče, tobě je všechno možné, přenes tento kalich ode mne, ale ne, co chci já, ale co ty.“ 37A přišel a nalezl je spící. Říká Petrovi: „Šimone, spíš? Nemohl jsi jedinou hodinu bdít? 38Bděte a modlete se, abyste nevešli do pokušení. Duch je sice ochotný, ale tělo slabé.“ 39A opět odešel a pomodlil se, říkaje stejnou prosbu. 40A opět, když přišel, nalezl je spící; měli velmi těžká víčka a nevěděli, co by mu odpověděli. 41A přichází po třetí a říká jim: „Ještě spíte a odpočíváte? To stačí. Přišla ta hodina, hle, Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků. 42Vstávejte, pojďme! Hle, přiblížil se ten, který mne zrazuje. “ 43A hned, když ještě mluvil, přichází Juda, jeden z Dvanácti, a s ním zástup od velekněží, učitelů Zákona a starších, s meči a holemi. 44Ten, který ho zrazoval, měl s nimi domluvené znamení: „Koho políbím, ten to je. Zmocněte se ho a bezpečně odveďte!“ 45 Když přišel, hned k němu přistoupil a řekl: „Rabbi!“ A vroucně ho políbil. 46Oni pak na něho vztáhli ruce a zmocnili se ho. 47Jeden z okolostojících tasil meč, udeřil veleknězova otroka a uťal mu ucho. 48Ježíš jim na to řekl: „Vyšli jste s meči a holemi jako na lupiče, abyste mne zatkli. 49Den co den jsem vyučoval u vás v chrámě, a nezmocnili jste se mne. Ale musí se naplnit Písma. “ 50A všichni ho opustili a utekli. 51Šel s ním nějaký mladík, který měl přes nahé tělo přehozený lněný šat, i zmocnili se ho. 52On tam však zanechal lněný šat a utekl od nich nahý. 53Ježíše odvedli k veleknězi a shromáždili se k němu všichni velekněží, starší a učitelé Zákona. 54Petr došel zpovzdálí za ním až dovnitř do veleknězova dvora, seděl pak se služebníky a ohříval se u ohně. 55Velekněží a celá velerada hledali proti Ježíšovi svědectví, aby ho odsoudili k smrti, ale nenalézali. 56Neboť mnozí proti němu křivě svědčili, ale jejich svědectví nebyla stejná. 57Někteří povstali a křivě proti němu svědčili: 58„My jsme ho uslyšeli, jak říká: Já zbořím tuto svatyni udělanou rukama a ve třech dnech vybuduji jinou, ne rukama udělanou.“ 59A ani tak jejich svědectví nebylo shodné. 60I povstal uprostřed velekněz a zeptal se Ježíše: „Nic neodpovídáš? Co tito lidé proti tobě svědčí?“ 61On však mlčel a nic neodpovídal. Znovu se ho velekněz otázal a řekl mu: „Jsi ty Mesiáš, Syn Požehnaného?“ 62Ježíš řekl: „Já jsem. A spatříte Syna člověka sedícího po pravici Moci a přicházejícího s nebeskými oblaky. “ 63Velekněz roztrhl svá roucha a říká: „Nač ještě potřebujeme svědky? 64Slyšeli jste rouhání. Jak se vám to jeví?“ Všichni ho odsoudili, že je hoden smrti. 65A někteří na něho začali plivat, zahalovat mu tvář, bít ho pěstmi a říkat mu: „Zaprorokuj!“ A biřici ho zasypali ranami. 66A zatímco byl Petr dole v nádvoří, přišla jedna z veleknězových služek. 67 Když uviděla Petra, jak se ohřívá, pohlédla na něj a řekla: „I ty jsi byl s Nazaretským, tím Ježíšem.“ 68On však zapřel: „Nevím ani nerozumím, co říkáš.“ A vyšel ven do předního dvora a kohout zakokrhal. 69A když ho ta služka uviděla, začala opět říkat těm, kteří stáli poblíž: „Tento je z nich.“ 70On však opět zapíral. A za malou chvíli znovu ti, co stáli poblíž, říkali Petrovi: „Skutečně jsi jeden z nich, vždyť jsi také Galilejec.“ 71On se pak začal zaklínat a zapřísahat: „Neznám toho člověka, o kterém mluvíte.“ 72A hned kohout podruhé zakokrhal. Tu si Petr rozpomněl na výrok, jak mu Ježíš řekl: „Než kohout dvakrát zakokrhá, třikrát mne zapřeš,“ a začal plakat. 1A hned časně zrána velekněží se staršími a učitelé Zákona — celá velerada — se poradili, Ježíše spoutali, odvedli a vydali Pilátovi. 2Pilát se ho otázal: „Ty jsi král Židů?“ On mu odpověděl: „Ty říkáš.“ 3Velekněží ho velmi obviňovali. 4Pilát se ho znovu zeptal: „Nic neodpovídáš? Podívej, z čeho všeho tě obviňují!“ 5Ježíš však již nic neodpověděl, takže se Pilát divil. 6O svátcích jim propouštěl jednoho vězně, o kterého žádali. 7Se vzbouřenci, kteří se při vzpouře dopustili vraždy, byl uvězněný muž zvaný Barabáš. 8Zástup vystoupil k Pilátovi a začal žádat, aby učinil, jak jim činíval. 9Pilát jim odpověděl: „Chcete, abych vám propustil krále Židů?“ 10Uvědomoval si totiž, že ho velekněží vydali ze závisti. 11Velekněží však podnítili zástup, aby jim raději propustil Barabáše. 12Pilát jim zase na to říkal: „Co tedy chcete, abych učinil s tím, kterého nazýváte králem Židů?“ 13Oni opět zvolali: „Ukřižuj ho!“ 14Pilát jim říkal: „Co tedy udělal zlého?“ Oni pak ještě silněji zvolali: „Ukřižuj ho!“ 15Pilát pak, chtěje vyhovět zástupu, jim propustil Barabáše; Ježíše dal zbičovat a vydal ho, aby byl ukřižován. 16Vojáci ho odvedli do dvora, to jest do pretoria, a svolali celý oddíl. 17 Oblékli mu purpur, upletli trnový věnec a nasadili mu jej 18a začali ho zdravit: „Buď zdráv, králi Židů!“ 19Bili ho po hlavě rákosovou holí, plivali na něj, poklekali a klaněli se mu. 20Když se mu naposmívali, svlékli ho z purpuru a oblékli mu jeho šaty. Vyvedli ho, aby ho ukřižovali. 21A přinutili kolemjdoucího Šimona z Kyrény, otce Alexandra a Rufa, jdoucího z pole, aby vzal jeho kříž. 22 Přivedli ho na místo zvané Golgota, což v překladu znamená ‚Místo lebky‘. 23Dávali mu pít víno smíchané s myrhou, ale on je nepřijal. 24Pak jej ukřižovali a dělili si jeho šaty, losujíce o ně, kdo si co vezme. 25Byla třetí hodina, když ho ukřižovali. 26A byl napsán nápis o jeho vině: Král Židů. 27Spolu s ním byli ukřižováni dva lupiči, jeden po pravici a druhý po jeho levici. 28Naplnilo se Písmo, které praví: ‚Byl započten mezi bezzákonné.‘ 29A kolemjdoucí ho uráželi, potřásali hlavou a říkali: „Ó, ty, který boříš svatyni a ve třech dnech ji stavíš! 30Sestup s kříže a zachraň se!“ 31Podobně se i velekněží a učitelé Zákona mezi sebou posmívali a říkali: „Jiné zachránil, sebe zachránit nemůže. 32Ať nyní Kristus, král Izraele, sestoupí s kříže, abychom uviděli a uvěřili.“ Také ti, kteří byli ukřižováni spolu s ním, ho haněli. 33A když nastala šestá hodina, padla tma na celou zemi až do deváté hodiny. 34O deváté hodině Ježíš zvolal silným hlasem: „Eloi, Eloi, lema sabachthani?“ což v překladu znamená: ‚Můj Bože, můj Bože, proč jsi mne opustil?‘ 35A když to uslyšeli někteří z těch, kdo stáli poblíž, říkali: „Hle, volá Eliáše.“ 36Kdosi pak vyběhl, naplnil houbu octem, připevnil na rákosovou hůl a dával mu pít se slovy: „Nechte ho, ať uvidíme, přijde-li Eliáš, aby ho sundal.“ 37Ježíš vydal mocný hlas a vydechl naposled. 38A opona svatyně se roztrhla ve dví odshora až dolů. 39 Když setník, který stál blízko naproti němu, uviděl, že takto vydechl, řekl: „Tento člověk byl opravdu Boží Syn.“ 40Zdaleka se dívaly také ženy, mezi nimi Marie Magdalská a Marie, matka Jakuba mladšího a Josese, a Salome, 41které chodily s ním a sloužily mu, když byl v Galileji, a mnoho jiných, které spolu s ním vystoupily do Jeruzaléma. 42A když již nastal večer, poněvadž byl den přípravy, to jest den před sobotou, 43přišel Josef z Arimatie, vážený člen rady, který také sám očekával Boží království. Osmělil se, vešel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo. 44Pilát se podivil, že by byl již mrtev. Zavolal si setníka a otázal se ho, je-li to dlouho, co zemřel. 45A když se to od setníka dověděl, daroval mrtvé tělo Josefovi. 46Ten nakoupil jemné plátno, sundal ho s kříže, zavinul tím plátnem a uložil ho v hrobce, která byla vytesána ve skále, a ke vchodu do hrobky přivalil kámen. 47Marie Magdalská a Marie matka Josesova pozorovaly místo, kam byl uložen.

Autor: WebAdmin
Publikováno:
Poslední úprava: