6. neděle v době postní (pašijová, palmová) A – Mt 26,14 – 27,66 (nebo kratší Mt 27, 11-54)

14Jeden ze Dvanácti, který se jmenoval Juda Iškariotský, šel k velekněžím 15a řekl: „Co jste ochotni mi dát, když vám ho vydám?“ A oni mu odvážili třicet stříbrných. 16Od té chvíle hledal vhodnou příležitost, aby jim ho vydal. 17Prvního dne svátku nekvašených chlebů přistoupili učedníci k Ježíšovi a řekli: „Kde chceš, abychom ti připravili k jídlu velikonočního beránka. “ 18On pak řekl: „Jděte do města k jistému člověku a řekněte mu: ‚Učitel říká: Můj čas je blízko. Budu u tebe se svými učedníky slavit velikonočního beránka.‘“ 19A učedníci učinili, jak jim Ježíš nařídil, a připravili velikonočního beránka. 20 Když nastal večer, stoloval s Dvanácti učedníky. 21A když jedli, řekl: „Amen, pravím vám, že jeden z vás mě zradí. “ 22Velmi se rmoutili a jeden každý z nich mu začal říkat: „Jsem to snad já, Pane?“ 23On odpověděl: „Kdo se mnou namočil ruku v míse, ten mě zradí. 24Syn člověka sice odchází, jak je o něm napsáno, ale běda tomu člověku, skrze něhož bude Syn člověka zrazen. Pro toho by bylo lépe, kdyby se nenarodil!“ 25Juda, který ho zrazoval, na to řekl: „Jsem to snad já, Rabbi?“ Ježíš mu odpověděl: „Tys to řekl.“ 26 Když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal, rozlomil ho, dal učedníkům a řekl: „Vezměte, jezte. Toto je mé tělo.“ 27Pak vzal kalich, vzdal díky a dal jim ho se slovy. „Napijte se z něho všichni. 28Neboť toto je má krev nové smlouvy, která se vylévá za mnohé na odpuštění hříchů. 29Pravím vám, že od této chvíle již nebudu pít z tohoto plodu vinné révy až do toho dne, kdy jej budu pít s vámi nový v království svého Otce.“ 30A zazpívali chvalozpěv a vyšli na Olivovou horu. 31Tehdy jim Ježíš řekl: „Vy všichni ode mne této noci odpadnete, neboť je napsáno: ‚Budu bít pastýře a ovce stáda se rozptýlí.‘ 32Ale po svém vzkříšení vás předejdu do Galileje.“ 33 Na to mu Petr řekl: „Kdyby všichni od tebe odpadli, já nikdy neodpadnu!“ 34Ježíš mu řekl: „Amen, pravím tobě, že mě této noci, dřív než kohout zakokrhá, třikrát zapřeš.“ 35Petr mu řekl: „I kdybych měl s tebou zemřít, určitě tě nezapřu.“ Podobně mluvili i ostatní učedníci. 36Tehdy s nimi Ježíš přišel na místo zvané Getsemane a řekl učedníkům: „Posaďte se zde, zatímco se tamhle odejdu pomodlit.“ 37 Vzal s sebou Petra a oba Zebedeovy syny; tu se začal rmoutit a znepokojovat. 38Pak jim řekl: „Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte se mnou.“ 39A trochu poodešel, padl na tvář, modlil se a říkal: „Můj Otče, je-li to možné, ať mne mine tento kalich. Avšak ne jak já chci, ale jak chceš ty.“ 40Potom přišel k učedníkům a nalezl je spící, i řekl Petrovi: „To jste se mnou nemohli bdít jedinou hodinu? 41Bděte a modlete se, abyste nevešli do pokušení. Duch je sice ochotný, ale tělo slabé.“ 42Opět podruhé odešel a pomodlil se, říkaje: „Můj Otče, není-li možné, aby mne tento kalich minul, musím-li ho vypít, staň se tvá vůle.“ 43Pak šel a nalezl je opět spící, protože měli velmi těžká víčka. 44I nechal je, znovu odešel a pomodlil se potřetí, říkaje opět stejnou prosbu. 45Tehdy přišel ke svým učedníkům a řekl jim: „ Ještě spíte a odpočíváte? Hle, přiblížila se ta hodina a Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků. 46Vstávejte, pojďme! Hle, přiblížil se ten, který mne zrazuje. “ 47 Když ještě mluvil, hle, přišel Juda, jeden z Dvanácti, a s ním veliký zástup od velekněží a starších lidu s meči a holemi. 48Ten, který ho zrazoval, s nimi domluvil znamení. „Je to ten, kterého políbím; toho se zmocněte.“ 49A hned přistoupil k Ježíšovi a řekl: „Buď zdráv, Rabbi,“ a vroucně ho políbil. 50Ježíš mu řekl: „Příteli, proč jsi přišel?“ Tu přistoupili, vztáhli na Ježíše ruce a zmocnili se ho. 51A hle, jeden z těch, kteří byli s Ježíšem, natáhl ruku, vytasil meč, udeřil veleknězova otroka a uťal mu ucho. 52Tehdy mu Ježíš řekl: „Vrať svůj meč na místo. Neboť všichni, kdo se chápou meče, mečem zahynou. 53Či myslíš, že nemohu poprosit svého Otce, a on mi hned pošle víc než dvanáct legií andělů? 54Jak by se však naplnila Písma, že se tak musí stát?“ 55V onu hodinu řekl Ježíš zástupům: „Jako na lupiče jste vyšli s meči a holemi, abyste mě zatkli. Den co den jsem sedával v chrámě a učil, a nezmocnili jste se mne. 56Toto všechno se však stalo, aby se naplnila Písma proroků.“ A v té chvíli ho všichni učedníci opustili a utekli. 57Ti, kdo se Ježíše zmocnili, ho odvedli k veleknězi Kaifášovi, kde se shromáždili učitelé Zákona a starší. 58Petr šel zpovzdálí za ním až k veleknězovu dvoru; vešel dovnitř a seděl se služebníky, aby uviděl konec. 59Velekněží, starší a celá velerada hledali proti Ježíšovi křivé svědectví, aby ho mohli odsoudit k smrti, 60ale nenašli, ačkoli předstoupilo mnoho křivých svědků. Nakonec předstoupili dva křiví svědkové 61a řekli: „Tento člověk říkal: Mohu zbořit Boží svatyni a ve třech dnech ji vybudovat.“ 62Tu velekněz povstal a řekl mu: „Nic neodpovídáš? Co tito lidé svědčí proti tobě?“ 63Ježíš však mlčel. Velekněz mu řekl: „Zapřísahám tě při živém Bohu, abys nám řekl, zda jsi Mesiáš, Syn Boží!“ 64Ježíš mu říká: „Tys to řekl. Avšak pravím vám, od nynějška spatříte Syna člověka sedícího po pravici Moci a přicházejícího na nebeských oblacích. “ 65Tu velekněz roztrhl svá roucha a řekl: „Rouhal se! Nač ještě potřebujeme svědky? Hle, teď jste slyšeli rouhání. 66Co si o tom myslíte?“ Oni odpověděli: „Je hoden smrti.“ 67Pak mu naplivali do tváře a ztloukli ho pěstmi; někteří ho uhodili 68a říkali: „Prorokuj nám, Mesiáši, kdo je ten, který tě udeřil?“ 69Petr seděl venku na dvoře. Přistoupila k němu jedna služka a řekla: „Také ty jsi byl s Ježíšem Galilejským!“ 70Ale on to přede všemi zapřel, říkaje: „Nevím, o čem mluvíš.“ 71A když on vyšel k bráně, spatřila ho jiná a řekla těm, kdo tam byli: „ I tenhle byl s Ježíšem Nazaretským.“ 72A on opět zapřel s přísahou: „Neznám toho člověka.“ 73Za chvilku přistoupili ti, kteří tam stáli, a řekli Petrovi: „Skutečně i ty jsi z nich, vždyť i tvá řeč tě prozrazuje!“ 74Tehdy se začal zaklínat a zapřísahat: „Neznám toho člověka!“ A hned nato zakokrhal kohout. 75Tu si Petr vzpomněl na Ježíšovo slovo, jak řekl: ‚Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mne zapřeš.‘ I vyšel ven a hořce se rozplakal. 1 Když nastalo ráno, uradili se všichni velekněží a starší lidu proti Ježíšovi, že ho usmrtí. 2Spoutali ho, odvedli a vydali vladaři Pontiu Pilátovi. 3 Když jeho zrádce Juda uviděl, že byl Ježíš odsouzen, pocítil lítost a vrátil třicet stříbrných velekněžím a starším, 4říkaje: „Zhřešil jsem, zradil jsem nevinnou krev!“ Oni však řekli: „Co je nám po tom? To je tvoje věc. “ 5Tu pohodil ty stříbrné do svatyně a vzdálil se; pak odešel a oběsil se. 6Velekněží vzali ty stříbrné a řekli: „Není dovoleno vhodit je do chrámové pokladny, protože je to cena za krev.“ 7Uradili se a koupili za ně hrnčířovo pole k pohřbívání cizinců. 8Proto je ono pole až dodnes nazýváno Polem krve. 9Tehdy se naplnilo, co bylo řečeno skrze proroka Jeremjáše: ‚I vzali třicet stříbrných, cenu Oceněného, který byl oceněn od synů Izraele; 10a dali je za hrnčířovo pole, jak mi nařídil Pán.‘ 11Ježíš byl postaven před vladaře. Vladař se ho otázal: „Ty jsi král Židů?“ Ježíš mu řekl: „Ty to říkáš.“ 12A když ho velekněží a starší obviňovali, nic neodpověděl. 13Tu mu Pilát řekl: „Neslyšíš, co všechno proti tobě vypovídají? “ 14Ale on mu neodpověděl ani na jedno obvinění, takže se vladař velmi divil. 15O svátcích měl vladař ve zvyku propouštět zástupu jednoho vězně, kterého chtěli. 16Tehdy tam měli významného vězně, který se jmenoval Barabáš. 17 Když se tedy lidé shromáždili, řekl jim Pilát: „Koho chcete, abych vám propustil, Barabáše, nebo Ježíše, zvaného Kristus?“ 18Věděl totiž, že ho vydali ze závisti. 19 Když seděl na soudní stolici, vzkázala mu jeho žena. „Neměj nic s tím spravedlivým, neboť jsem dnes kvůli němu ve snu mnoho vytrpěla.“ 20Velekněží a starší přesvědčili zástupy, aby si vyžádaly Barabáše, ale Ježíše aby daly zahubit. 21Vladař jim tedy řekl: „Kterého z těch dvou chcete, abych vám propustil?“ Oni řekli: „Barabáše!“ 22Pilát jim řekl: „Co tedy mám udělat s Ježíšem, zvaným Kristus?“ Všichni mu řekli: „Ať je ukřižován!“ 23A vládce řekl: „Co tedy udělal zlého?“ Oni však ještě víc křičeli: „Ať je ukřižován!“ 24 Když Pilát uviděl, že to ničemu neprospívá, ale že pozdvižení je čím dál větší, vzal vodu, umyl si před zástupem ruce a řekl: „Jsem nevinen touto krví. Je to vaše věc. “ 25A všechen lid na to řekl: „Jeho krev na nás a na naše děti!“ 26Pak jim propustil Barabáše. Ježíše dal zbičovat a vydal ho, aby byl ukřižován. 27Tehdy vladařovi vojáci vzali Ježíše do vládního paláce a shromáždili k němu celý oddíl vojska. 28Svlékli ho a oblékli mu šarlatový plášť, 29upletli věnec z trní a vložili jej na jeho hlavu a do pravé ruky mu dali rákosovou hůl. Padali před ním na kolena a posmívali se mu: „Buď zdráv, králi Židů!“ 30A když ho poplivali, vzali tu hůl a začali ho bít po hlavě. 31Když se mu naposmívali, svlékli mu plášť a oblékli mu jeho šaty. A odvedli ho, aby ho ukřižovali. 32 Když vycházeli, potkali jednoho člověka z Kyrény, jménem Šimon; toho přinutili, aby vzal jeho kříž. 33 Když přišli na místo zvané Golgota, což znamená ‚Místo lebky‘, 34dali Ježíšovi pít víno smíchané se žlučí. Okusil, ale nechtěl pít. 35Ukřižovali ho a rozdělili si jeho šaty házejíce o ně los; 36pak seděli a střežili ho tam. 37Nad hlavu mu dali nápis o jeho provinění. „Toto je Ježíš, král Židů.“ 38Zároveň s ním byli ukřižováni dva lupiči, jeden po pravici a druhý po levici. 39Kolemjdoucí ho uráželi, potřásali hlavou 40a říkali: „Ty, který boříš svatyni a ve třech dnech ji stavíš, zachraň se, jsi-li Syn Boží, a sestup s kříže!“ 41Podobně se posmívali i velekněží s učiteli Zákona a staršími. Říkali: 42„Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže. Je králem Izraele, ať nyní sestoupí s kříže, a my v něho uvěříme. 43 Složil naději v Bohu, ať ho nyní vysvobodí, stojí-li o něho. Vždyť řekl: ‚Jsem Boží Syn!‘“ 44Stejně ho tupili i lupiči, kteří byli ukřižováni spolu s ním. 45Od šesté hodiny nastala tma po celé zemi až do hodiny deváté. 46Kolem deváté hodiny zvolal Ježíš silným hlasem: „Eli, Eli, lema sabachthani?“ To jest: ‚Můj Bože, můj Bože, proč jsi mne opustil?‘ 47A když to uslyšeli někteří z těch, kdo tam stáli, říkali: „Ten člověk volá Eliáše.“ 48Jeden z nich ihned vyběhl, vzal houbu, naplnil ji octem, připevnil na rákosovou hůl a dával mu pít. 49Ostatní však říkali: „Nech ho, ať uvidíme, jestli přijde Eliáš a zachrání ho!“ 50Ale Ježíš znovu vykřikl silným hlasem a vypustil ducha. 51A hle, opona svatyně se roztrhla ve dví odshora až dolů a země se zatřásla a skály se roztrhly 52a hroby se otevřely a mnohá těla zesnulých svatých byla vzkříšena; 53 když vyšli z hrobů po jeho vzkříšení, vstoupili do svatého města a ukázali se mnohým. 54 Když setník a ti, kdo s ním střežili Ježíše, uviděli zemětřesení a to, co se stalo, velmi se ulekli a řekli: „Opravdu to byl Boží Syn!“ 55Bylo tam mnoho žen dívajících se zdaleka, které se vydaly za Ježíšem z Galileje a sloužily mu. 56Mezi nimi byla Marie Magdalská, Marie, matka Jakubova a Josefova, a matka synů Zebedeových. 57 Když nastal večer, přišel bohatý člověk z Arimatie, jménem Josef, který se také sám stal Ježíšovým učedníkem. 58Ten přišel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo. Tehdy Pilát rozkázal, aby mu to tělo vydali. 59Josef tělo vzal, zavinul je do čistého plátna 60a položil je do své nové hrobky, kterou vytesal ve skále. Pak ke vchodu do hrobky přivalil veliký kámen a odešel. 61Byla tam Marie Magdalská a ta druhá Marie a seděly naproti hrobu. 62Nazítří, to je po přípravě na svátek, se u Piláta shromáždili velekněží a farizeové 63a řekli: „Pane, vzpomněli jsme si, že onen svůdce ještě za svého života řekl: ‚Po třech dnech vstanu. ‘ 64Rozkaž tedy, ať je do třetího dne hrob zajištěn, aby nepřišli jeho učedníci, neukradli ho a neřekli lidu: ‚Vstal z mrtvých.‘ A bude poslední blud horší než ten první.“ 65Pilát jim řekl: „Máte stráž. Jděte a zabezpečte to, jak umíte.“ 66Oni pak šli a zabezpečili hrob tak, že zapečetili kámen a postavili k němu stráž.

Autor: WebAdmin
Publikováno:
Poslední úprava: