5. neděle v době postní B – J 12, 20-33

20Někteří z těch, kteří vystoupili do Jeruzaléma, aby se o tomto svátku poklonili Bohu, byli Řekové. 21Ti přišli k Filipovi, který byl z galilejské Betsaidy, a žádali ho: „Pane, chceme vidět Ježíše!“ 22Filip šel a řekl to Ondřejovi. Ondřej a Filip šli a řekli to Ježíšovi. 23Ježíš jim řekl: „ Přišla hodina, aby byl oslaven Syn člověka. 24Amen, amen, pravím vám: Jestliže pšeničné zrno, které padlo do země, nezemře, zůstává samo. Zemře-li však, přináší mnohý užitek. 25Kdo má rád svou duši, hubí ji; kdo nenávidí svou duši v tomto světě, uchrání ji k životu věčnému. 26Jestliže mi někdo slouží, ať mne následuje, a kde jsem já, tam bude i můj služebník. Kdo mi slouží, toho poctí Otec.“ 27„Nyní je má duše rozrušena. Co mám říci? ‚Otče, zachraň mne od této hodiny‘? Vždyť proto jsem přišel k této hodině. 28Otče, oslav své jméno!“ Z nebe se ozval hlas: „Oslavil jsem a ještě oslavím.“ 29Zástup, který tam stál a uslyšel to, říkal: ‚ Zahřmělo.‘ Jiní říkali: ‚Anděl k němu promluvil.‘ 30Ježíš řekl: „Ten hlas se neozval kvůli mně, ale kvůli vám. 31Nyní je soud nad tímto světem, nyní bude vládce tohoto světa vyvržen ven. 32A já, až budu vyvýšen ze země, přitáhnu všechny k sobě.“ 33Těmito slovy naznačoval, jakou smrtí má zemřít.

Autor: WebAdmin
Publikováno:
Poslední úprava: