5. neděle po Zjevení Páně A – 2. čtení 1 K 2, 1-12.(13-16)
1Také já, bratři, když jsem přišel k vám, nepřišel jsem vám hlásat Boží tajemství vznešenými slovy nebo moudrostí. 2Rozhodl jsem se, že nechci mezi vámi znát nic než Ježíše Krista, a to toho ukřižovaného. 3A byl jsem u vás ve slabosti, v bázni a v mnohém chvění. 4Mé slovo a má zvěst nespočívaly v přesvědčivých slovech [lidské] moudrosti, ale v ukázání Ducha a moci, 5aby vaše víra nebyla (založena na lidské moudrosti, ale na Boží moci). 6O moudrosti mluvíme mezi zralými, ne ovšem o moudrosti tohoto věku ani o moudrosti vládců tohoto věku, kteří zanikají, 7nýbrž o Boží moudrosti, skryté v tajemství, kterou Bůh před věky předurčil k naší slávě. 8Tu nikdo z vládců tohoto věku nepoznal. Neboť kdyby ji poznali, nebyli by ukřižovali Pána slávy. 9Ale jak je napsáno: ‚Co oko nevidělo a ucho neslyšelo a na lidské srdce nevstoupilo, to Bůh připravil těm, kdo ho milují.‘ 10Nám to Bůh zjevil skrze [svého] Ducha; neboť Duch zkoumá všechno, i Boží hlubiny. 11Vždyť kdo z lidí ví, co je v člověku, než duch člověka, který je v něm? Tak ani Boží věci nezná nikdo, jen Duch Boží. 12A my jsme nepřijali ducha světa, ale Ducha, který je z Boha, abychom věděli, co nám Bůh daroval. 13O tom také mluvíme — ne však slovy, kterým vyučuje lidská moudrost, ale těmi, jimž vyučuje Duch svatý; duchovní věci vysvětlujeme duchovními slovy. 14Duševní člověk však nepřijímá věci Ducha [ Božího], neboť jsou mu bláznovstvím a nemůže je poznat, protože mají být posuzovány duchovně. 15Duchovní člověk však posuzuje všechno a sám není od nikoho posuzován. 16Neboť kdo poznal Pánovu mysl(, která mu dá porozumět)? My máme mysl Kristovu.