4. neděle velikonoční B – J 10, 11-18

¹¹Já jsem ten dobrý pastýř. Dobrý pastýř pokládá svou duši za ovce. ¹²Námezdník, který není pastýř a ovce nejsou jeho vlastní, opouští ovce a utíká, když vidí, že přichází vlk. A vlk je uchvacuje a rozhání. ¹³Námezdník utíká, protože je námezdník a na ovcích mu nezáleží. ¹⁴Já jsem dobrý pastýř; znám svoje ovce a moje ovce znají mne, ¹⁵jako Otec zná mne a já znám Otce. A svou duši pokládám za ovce. ¹⁶Mám ještě jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas a bude jedno stádo, jeden pastýř. ¹⁷Proto mne Otec miluje, že já pokládám svou duši, abych ji zase přijal. ¹⁸Nikdo ji ode mne nebere, ale já ji pokládám sám od sebe. Mám moc ji položit, a mám moc ji opět přijmout. Tento příkaz jsem přijal od svého Otce.“