4. neděle po Zjevení Páně A – 2. čtení 1 K 1, 18-31

¹⁸Slovo kříže je totiž bláznovstvím těm, kteří hynou, ale nám, kteří jsme zachraňováni, je mocí Boží.   ¹⁹Je napsáno: ‚ Zahubím moudrost moudrých a rozumnost rozumných zavrhnu.‘   ²⁰Kde je moudrý? Kde je učitel Zákona? Kde je řečník tohoto věku? Neučinil Bůh moudrost tohoto světa bláznovstvím?   ²¹Neboť když svět v Boží moudrosti nepoznal skrze svou moudrost Boha, zalíbilo se Bohu skrze bláznovství této zvěsti zachránit ty, kdo věří.   ²²Neboť Židé žádají znamení a Řekové hledají moudrost,   ²³my však hlásáme Krista ukřižovaného: Židům pohoršení, pohanům bláznovství,   ²⁴ale těm, kteří jsou povoláni, Židům i Řekům, Krista — Boží moc a Boží moudrost.   ²⁵Neboť co je u Boha bláznivé, to je moudřejší než lidé, a co je u Boha slabé, to je silnější než lidé.   ²⁶Vidíte, bratři, jak vás Bůh povolal: není mezi vámi mnoho moudrých podle těla, ani mnoho mocných, ani mnoho urozených.   ²⁷Ale co je u světa bláznivé, to si vybral Bůh, aby zahanboval moudré, a co je u světa slabé, to si vybral Bůh, aby zahanboval silné;   ²⁸a co je u světa neurozené a méněcenné, to si vybral Bůh, vybral dokonce i to, co není, aby zrušil to, co je,   ²⁹aby se žádné tělo nemohlo před Bohem chlubit.   ³⁰Vy však jste z něho v Kristu Ježíši, jenž se nám stal moudrostí od Boha, spravedlností, posvěcením i vykoupením,   ³¹aby se stalo tak, jak je napsáno: ‚Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu.‘