4. neděle adventní C – L 1, 39-45.(46-55)
39V těch dnech Marie vstala a vydala se spěšně na cestu do hor do města Judova. 40Vešla do Zachariášova domu a pozdravila Alžbětu. 41I stalo se, že jakmile Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, poskočilo dítě v jejím lůně; a Alžběta byla naplněna Duchem Svatým 42a zvolala silným hlasem: „Požehnaná jsi ty mezi ženami a požehnaný plod tvého lůna! 43Jak se mi to stalo, že ke mně přišla matka mého Pána? 44Neboť hle, jakmile se zvuk tvého pozdravu dotkl mých uší, poskočilo radostí dítě v mém lůně. 45A blahoslavená, která uvěřila, neboť se splní, co jí bylo řečeno od Pána.“ 46A Marie řekla: 47„Má duše velebí Pána a můj duch se rozveselil v Bohu, mém Zachránci, 48že pohlédl na ponížení své otrokyně. Hle, vždyť od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení, 49protože mi Mocný učinil veliké věci. Svaté je jeho jméno 50a jeho milosrdenství od pokolení do pokolení těm, kdo se ho bojí. 51Svou paží učinil mocný skutek, rozptýlil ty, kteří jsou pyšní v smýšlení svého srdce, 52svrhl vládce z trůnů a povýšil pokorné, 53hladovějící nasytil dobrými věcmi a bohaté poslal pryč s prázdnou. 54Ujal se Izraele, svého služebníka, pamatoval na své milosrdenství, 55jak mluvil k našim otcům, Abrahamovi a jeho potomstvu až na věčnost.“