34. neděle v mezidobí B – 2 Sa 23, 1-7
1Toto jsou poslední Davidova slova: Výrok Davida, syna Jišajova, výrok muže ustanoveného Bohem, pomazaného Boha Jákobova, milého zpěváka písní Izraele. 2Hospodinův Duch promluvil skrze mě, jeho řeč je na mém jazyku. 3Bůh Izraele řekl, skála Izraele ke mně promluvila: Ten, kdo vládne lidem spravedlivě, ten, kdo vládne v bázni před Bohem, 4je jako svítání, když vychází slunce, ráno bez oblaků, od jeho záře po dešti vyrůstá tráva ze země. 5Není takový můj dům před Bohem? Vždyť se mnou učinil věčnou smlouvu ve všem připravenou a zachovanou. Všechna má záchrana, všechno, po čem toužím — nezpůsobí on, aby to vyrašilo? 6Avšak všichni ničemníci jsou jako rozváté trní, neboť je nelze vzít do ruky. 7Kdo se jich chce dotknout, vyzbrojí se železem či násadou kopí. Jistě budou na svém místě spáleni ohněm.