33. neděle v mezidobí B – Žd 10, 11-14.(15-18).19-25
11Každý kněz stojí a koná denně službu a častokrát přináší stejné oběti, které nemohou nikdy odstranit hříchy. 12On však přinesl jedinou oběť za hříchy a navždy usedl po pravici Boží 13a nadále jen čeká, až jeho nepřátelé budou položeni za podnož jeho nohou. 14Neboť jedinou obětí učinil navždy dokonalými ty, kteří jsou posvěcováni. 15Dosvědčuje nám to i Duch Svatý, neboť po slovech: 16‚Toto je smlouva, kterou s nimi uzavřu po těch dnech, praví Pán: budu dávat své zákony do jejich srdce a napíši je do jejich mysli,‘ 17dodává: ‚a na jejich hříchy a jejich nepravosti již nikdy nevzpomenu.‘ 18Kde je odpuštění hříchů, tam už není oběti za hřích. 19 Když tedy, bratři, máme smělou důvěru, že smíme vstoupit do svatyně Ježíšovou krví, 20cestou novou a živou, kterou nám otevřel skrze oponu, to jest skrze své tělo, 21a když máme velikého kněze nad domem Božím, 22přistupujme s opravdovým srdcem v plnosti víry, se srdcem očištěným od zlého svědomí a s tělem obmytým čistou vodou. 23Neochvějně držme své vyznání naděje, neboť ten, který dal slib, je věrný; 24a buďme pozorní jedni k druhým, abychom se rozněcovali v lásce a dobrých skutcích. 25Nezanedbávejme své společné shromažďování, jak mají někteří ve zvyku, nýbrž povzbuzujme se, a to tím více, čím více vidíte, že se ten den přibližuje.