33. neděle v mezidobí B – Žd 10, 11-14.(15-18).19-25

¹¹Každý kněz stojí a koná denně službu a častokrát přináší stejné oběti, které nemohou nikdy odstranit hříchy. ¹²On však přinesl jedinou oběť za hříchy a navždy usedl po pravici Boží ¹³a nadále jen čeká, až jeho nepřátelé budou položeni za podnož jeho nohou. ¹⁴Neboť jedinou obětí učinil navždy dokonalými ty, kteří jsou posvěcováni. ¹⁵Dosvědčuje nám to i Duch Svatý, neboť po slovech: ¹⁶‚Toto je smlouva, kterou s nimi uzavřu po těch dnech, praví Pán: budu dávat své zákony do jejich srdce a napíši je do jejich mysli,‘ ¹⁷dodává: ‚a na jejich hříchy a jejich nepravosti již nikdy nevzpomenu.‘ ¹⁸Kde je odpuštění hříchů, tam už není oběti za hřích. ¹⁹ Když tedy, bratři, máme smělou důvěru, že smíme vstoupit do svatyně Ježíšovou krví, ²⁰cestou novou a živou, kterou nám otevřel skrze oponu, to jest skrze své tělo, ²¹a když máme velikého kněze nad domem Božím, ²²přistupujme s opravdovým srdcem v plnosti víry, se srdcem očištěným od zlého svědomí a s tělem obmytým čistou vodou. ²³Neochvějně držme své vyznání naděje, neboť ten, který dal slib, je věrný; ²⁴a buďme pozorní jedni k druhým, abychom se rozněcovali v lásce a dobrých skutcích. ²⁵Nezanedbávejme své společné shromažďování, jak mají někteří ve zvyku, nýbrž povzbuzujme se, a to tím více, čím více vidíte, že se ten den přibližuje.