30. neděle v mezidobí A – Dt 34, 1-12

¹Mojžíš pak vystoupil z moábských pustin na horu Nebó, na vrchol Pisgy, který je naproti Jerichu, a Hospodin mu ukázal celou zemi: Gileád až po Dan, ² celého Neftalího, území Efrajima a Manasesa, celé území Judy až k Západnímu moři, ³Negeb i Rovinu, jerišskou pláň a Palmové město, až k Sóaru. ⁴Hospodin mu řekl: Toto je země, o které jsem přísahal Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi: Dám ji tvému potomstvu. Ukázal jsem ti ji na vlastní oči, ale nevejdeš tam. ⁵Mojžíš, otrok Hospodinův, tam v moábské zemi zemřel podle Hospodinova příkazu. ⁶Pohřbil ho v údolí v moábské zemi naproti Bét-peóru a nikdo neví o jeho hrobu až dodnes. ⁷Mojžíšovi bylo sto dvacet let, když zemřel; jeho zrak nezeslábl a síla ho neopustila. ⁸Synové Izraele plakali nad Mojžíšem v moábských pustinách třicet dní. Pak dny pláče a smutku pro Mojžíše skončily. ⁹Jozue, syn Núnův, byl plný ducha moudrosti, protože na něj Mojžíš položil své ruce. Synové Izraele ho poslouchali a činili to, co Hospodin Mojžíšovi přikázal. ¹⁰V Izraeli již nepovstal prorok jako Mojžíš, který by znal Hospodina tváří v tvář, ¹¹se všemi těmi znameními a divy, které jej Hospodin poslal učinit v egyptské zemi faraonovi, všem jeho otrokům a celé jeho zemi, ¹²se vší mocnou rukou a se všemi těmi velkými, bázeň vzbuzujícími činy, které Mojžíš učinil před očima celého Izraele.