3. neděle po Zjevení Páně C – 1 K 12, 12-31a

¹²Neboť jako tělo je jedno, ač má mnoho údů, a všechny údy jednoho těla, ačkoli je jich mnoho, jsou jedno tělo, tak i Kristus. ¹³Neboť v jednom Duchu jsme my všichni byli pokřtěni v jedno tělo, ať Židé nebo Řekové, ať otroci nebo svobodní, a všichni jsme z jednoho Ducha dostali napít. ¹⁴Vždyť také tělo není jeden úd, nýbrž mnoho údů. ¹⁵Kdyby noha řekla: ‚Protože nejsem ruka, nepatřím k tělu ‘, nepatří snad proto k tomu tělu? ¹⁶A kdyby řeklo ucho: ‚Protože nejsem oko, nepatřím k tělu‘, nepatří snad proto k tělu? ¹⁷Kdyby celé tělo bylo jen oko, kde by byl sluch? Kdyby celé tělo bylo jen ucho, kde by byl čich? ¹⁸Ale Bůh umístil údy: každý z nich v těle umístil tak, jak chtěl. ¹⁹Kdyby bylo všechno jedním údem, kde by bylo tělo? ²⁰Je mnoho údů, ale jedno tělo. ²¹Oko však nemůže říci ruce: ‚Nepotřebuji tě,‘ ani hlava nemůže říci nohám: ‚Nepotřebuji vás.‘ ²²Naopak ty údy těla, které se zdají být slabší, jsou nezbytné. ²³A části těla, které pokládáme za méně čestné, obklopujeme zvláštní ctí a našim neslušným částem dáváme tím větší slušnost, ²⁴což naše slušné údy nepotřebují. Ale Bůh sestavil tělo tak, že tomu potřebnému dal zvláštní čest, ²⁵aby v těle nebyla roztržka, ale aby údy navzájem o sebe stejně pečovaly. ²⁶A když jeden úd trpí, trpí spolu s ním všechny údy; a když je jeden úd oslavován, radují se všechny údy spolu s ním. ²⁷Vy jste tělo Kristovo a jednotlivě jste jeho údy. ²⁸A v církvi Bůh ustanovil nejprve apoštoly, za druhé proroky, za třetí učitele, potom projevy moci, potom dary uzdravování, pomoci, vedení, druhy jazyků. ²⁹Jsou snad všichni apoštolové? Jsou snad všichni proroci? Jsou snad všichni učitelé? Mají snad všichni projevy moci? ³⁰Mají snad všichni dary uzdravování? Mluví snad všichni jazyky? Nebo je snad všichni vykládají? ³¹Vy však usilujte o větší dary milosti.