28. neděle v mezidobí B – Mk 10, 17-31

¹⁷Když Ježíš u učedníky vycházel na cestu, přiběhl jeden člověk, poklekl před ním a ptal se ho: „Dobrý učiteli, co mám učinit, abych získal věčný život?“ ¹⁸Ježíš mu řekl: „Proč mne nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý, jen jediný: Bůh. ¹⁹Přikázání znáš: Abys nezabil, nezcizoložil, neukradl, nevydal křivé svědectví, nepodvedl; cti svého otce a matku.“ ²⁰On mu řekl: „Učiteli, toto všechno zachovávám od svého mládí.“ ²¹Ježíš na něho pohlédl, zamiloval si ho a řekl mu: „Jedno ti chybí: Jdi, prodej všechno, co máš, a dej chudým a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne.“ ²²On se nad tím slovem zachmuřil a se zármutkem odešel, neboť měl mnoho majetku. ²³Ježíš se rozhlédl a řekl svým učedníkům: „Jak těžko vcházejí do Božího království ti, kteří mají majetek.“ ²⁴Učedníci se při jeho slovech děsili. Ježíš jim zase na to řekl: „Děti, jak nesnadné je pro ty, kteří spoléhají na majetek, vejít do Božího království. ²⁵Snadnější je, aby velbloud prošel uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království.“ ²⁶Oni byli velice ohromeni a říkali si mezi sebou: „A kdo může být zachráněn?“ ²⁷Ježíš na ně pohleděl a řekl: „U lidí je to nemožné, ale ne u Boha. Neboť u Boha je možné všechno.“ ²⁸Petr mu začal říkat: „Hle, my jsme opustili všechno a následujeme tě.“ ²⁹Ježíš říkal: „Amen, pravím vám, není nikdo, kdo opustil dům nebo bratry nebo sestry nebo matku nebo otce nebo děti nebo pole kvůli mně a kvůli evangeliu, ³⁰aby nyní v tomto období nedostal stokrát více domů, bratrů a sester, matek a dětí a polí s pronásledováními a v přicházejícím věku život věčný. ³¹Mnozí první budou poslední a poslední první.“