26. neděle v mezidobí C – Evangelium L 16, 19-31
19„Byl jeden bohatý člověk, a oblékal se do purpuru a kmentu a den co den skvěle hodoval. 20U jeho vrat lehával nějaký chudák, jménem Lazar, plný vředů, 21a toužil se nasytit aspoň tím, co padalo ze stolu toho boháče; dokonce i psi přicházeli a lízali jeho vředy. 22Stalo se, že ten chudák zemřel a byl anděly odnesen do klína Abrahamova; zemřel pak i boháč a byl pohřben. 23A když v podsvětí v mukách pozdvihl oči, uviděl v dáli Abrahama a Lazara v jeho klíně. 24I zvolal: ‚Otče Abrahame, smiluj se nade mnou a pošli Lazara, aby namočil špičku svého prstu vodou a ochladil můj jazyk, neboť trpím bolestí v tomto plameni.‘ 25Abraham řekl: ‚Synu, vzpomeň si, že sis už vybral své dobré ve svém životě, a Lazar podobně zlé. Nyní je zde potěšován, ty však jsi sužován. 26A k tomu všemu je mezi námi a vámi upevněna veliká propast, aby ti, kdo chtějí, nemohli přejít odtud k vám, ani se přepravit odtamtud k nám.‘ 27Řekl: ‚Prosím tě tedy, otče, abys ho poslal do domu mého otce, 28neboť mám pět bratrů, ať jim svědčí, aby také oni nepřišli do tohoto místa muk.‘ 29Abraham řekl: ‚Mají Mojžíše a Proroky, ať je poslechnou!‘ 30On řekl: ‚Ne, otče Abrahame, ale kdyby k nim přišel někdo z mrtvých, budou činit pokání.‘ 31Řekl mu: ‚Neposlouchají-li Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých.‘“