25. prosince – Narození Páně ABC – 30020 Žd 1, 1-4.(5-12)

¹Mnohokrát a mnoha způsoby mluvil kdysi Bůh k otcům v prorocích; ²na konci těchto dnů k nám promluvil v Synu, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož učinil i věky. ³On je září jeho slávy a otiskem jeho podstaty, všechno nese svým mocným slovem. Když skrze sebe vykonal očištění od našich hříchů, posadil se po pravici Majestátu na výsostech. ⁴Stal se tím vznešenější nad anděly, čím význačnější jméno dědičně obdržel. ⁵Neboť kterému z andělů kdy řekl: ‚Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil‘? A opět: ‚Já mu budu otcem a on mi bude synem‘? ⁶A opět, když uvádí Prvorozeného do světa, praví: ‚Ať se mu pokloní všichni andělé Boží.‘ ⁷O andělech sice říká: ‚On činí své anděly závany větru a své služebníky plamenem ohně,‘ ⁸avšak o Synovi: ‚Tvůj trůn, Bože, je na věky věků a žezlo přímosti je žezlem tvého království. ⁹Miloval jsi spravedlnost a nenáviděl nepravost; proto pomazal tě, Bože, Bůh tvůj olejem veselí nad tvé společníky.‘ ¹⁰A: ‚Ty, Pane, jsi na počátku založil zemi a nebesa jsou dílem tvých rukou. ¹¹Ona pominou, ty však zůstáváš; všechna jako roucho zestárnou ¹²a jako plášť je svineš, jako roucho budou i proměněna. Ty však jsi stále tentýž a tvá léta nepominou.‘