24. neděle v mezidobí A – Ř 14, 1-12

¹Slabého ve víře přijímejte, ale ne proto, abyste posuzovali jeho názory. ²Někdo věří, že může jíst všechno, slabý však jí jen zeleninu. ³Ten, kdo jí, nechť nezlehčuje toho, kdo nejí, a kdo nejí, nechť nesoudí toho, kdo jí. Vždyť Bůh ho přijal. ⁴Kdo jsi ty, že soudíš cizího sluhu? Pro svého pána stojí nebo padá. A on bude stát, neboť Pán je mocen ho postavit. ⁵Někdo považuje jeden den za důležitější než druhý, jiný považuje všechny dny za stejně důležité. Každý nechť je plně přesvědčen o tom, jak sám smýšlí. ⁶Kdo zachovává určitý den, zachovává jej Pánu. Kdo jí, jí Pánu, neboť děkuje Bohu; a kdo nejí, nejí Pánu a také děkuje Bohu. ⁷Nikdo z nás nežije sám sobě a nikdo sám sobě neumírá. ⁸Neboť žijeme-li, žijeme Pánu, umíráme-li, umíráme Pánu. Ať tedy žijeme či umíráme, patříme Pánu. ⁹Vždyť proto Kristus zemřel a ožil, aby se stal Pánem mrtvých i živých. ¹⁰Ty pak, proč soudíš svého bratra? Nebo i ty, proč zlehčuješ svého bratra? Všichni se přece postavíme před soudnou stolici Boží. ¹¹Neboť je napsáno: ‚Jakože jsem živ, praví Pán, skloní se přede mnou každé koleno a každý jazyk vyzná Bohu chválu.‘ ¹²Každý z nás tedy sám za sebe vydá počet Bohu.