23. neděle v mezidobí C – Fil 1-21

¹Pavel, vězeň Krista Ježíše, a bratr Timoteus milovanému Filemonovi, našemu spolupracovníku, ²sestře Apfii, našemu spolubojovníku Archippovi a církvi ve tvém domě: ³Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista. ⁴Děkuji svému Bohu vždycky, když se o tobě zmiňuji ve svých modlitbách, ⁵neboť slyším o tvé lásce a víře, kterou máš vůči Pánu Ježíši a ke všem svatým. ⁶Prosím, aby se společenství tvé víry projevilo v poznání všeho dobrého, jež je v nás pro Krista. ⁷Neboť jsem měl mnoho radosti a povzbuzení ze tvé lásky, protože skrze tebe, bratře, byla občerstvena srdce svatých. ⁸Ačkoli mám v Kristu plnou svobodu ti přikazovat, co se patří, ⁹pro lásku raději prosím já, Pavel, stařec a nyní i vězeň Krista Ježíše: ¹⁰Prosím tě za svého syna, kterého jsem zplodil ve vězení, za Onezima, ¹¹který ti byl kdysi neužitečný, avšak nyní je tobě i mně prospěšný. ¹²Toho ti posílám nazpět, jeho, to jest moje srdce. ¹³Chtěl jsem si ho ponechat u sebe, aby mi místo tebe sloužil v mém vězení pro evangelium, ¹⁴ale bez tvého souhlasu jsem nechtěl nic udělat, aby tvůj dobrý skutek nebyl jakoby z vynucení, ale z ochoty. ¹⁵Snad právě proto byl pryč na chvíli, abys jej navždy přijal nazpět — ¹⁶ne již jako otroka, nýbrž více než otroka, jako milovaného bratra. Je obzvláště drahý mně, ale tím víc tobě: i jako člověk, i jako bratr v Pánu. ¹⁷Máš-li mě tedy za společníka, přijmi ho jako mne. ¹⁸Jestliže ti nějak uškodil nebo je ti něco dlužen, přičti to na můj účet. ¹⁹Já Pavel jsem to napsal vlastní rukou: já to nahradím. Abych ti nakonec nemusel říci, že mi dlužíš i sám sebe! ²⁰Ano, bratře, ať mám z tebe radost v Pánu. Občerstvi mé srdce v Kristu! ²¹Píšu ti přesvědčen o tvé poslušnosti, neboť vím, že uděláš více, než říkám.