2. neděle po Vánocích ABC – nebo Sir 24, 1-12

1Moudrost bude chválit sama sebe a uprostřed svého lidu dojde oslavy. 2Ve shromáždění Nejvyššího otevře svá ústa a promluví před jeho zástupy: 3„Vyšla jsem z úst Nejvyššího a jako mlha jsem zahalila zemi. 4Na výsostech jsem přebývala, můj trůn je na sloupu oblakovém. 5Obvod nebes jsem sama obešla a prošla i nejhlubší propasti. 6Ve vlnách moře i po celé zemi a v každém lidu a národu jsem vládla, 7mezi těmi všemi jsem hledala odpočinek a toho, v jehož dědictví bych mohla přebývat. 8Tehdy mi Stvořitel všehomíra dal příkaz, ten, který i mne stvořil a našel místo pro můj stan, mi řekl: ‚V Jákobovi přebývej a v Izraeli měj své dědictví!‘ 9Před počátkem věků mě stvořil a nepominu navěky. 10Ve svatém stanu jsem před ním vykonávala službu, a tak jsem se na Sijónu pevně usadila. 11Našel mi tak příbytek ve městě, které si zamiloval, v Jeruzalémě vykonávám svou moc. 12V lidu plném slávy jsem zapustila kořeny, v podílu Hospodinově, v jeho dědictví.