17. neděle v mezidobí B – J 6, 1-21
1Potom Ježíš odešel na druhý břeh Galilejského neboli Tiberiadského moře. 2Šel za ním velký zástup, protože viděli znamení, která činil na nemocných. 3Ježíš vystoupil na horu a tam se posadil se svými učedníky. 4Byly blízko velikonoce, židovský svátek. 5 Když Ježíš pozdvihl oči a uviděl, že k němu přichází velký zástup, řekl Filipovi: „Kde nakoupíme chleba, aby se tito lidé najedli?“ 6To říkal, aby ho zkoušel; sám totiž věděl, co chce dělat. 7Filip mu odpověděl: „Ani chleby za dvě stě denárů nestačí, aby si každý trochu vzal.“ 8Jeden z jeho učedníků, Ondřej, bratr Šimona Petra, mu řekl: 9„Tady je chlapec, který má pět ječných chlebů a dvě ryby; ale co je to pro takové množství!“ 10Ježíš řekl: „Postarejte se, ať se lidé posadí.“ Na tom místě bylo mnoho trávy. I posadili se muži v počtu asi pěti tisíc. 11Ježíš vzal ty chleby, vzdal díky a rozdělil je sedícím; stejně i z ryb dostali, kolik chtěli. 12Když se nasytili, řekl svým učedníkům: „Seberte zbylé úlomky, aby nic nepřišlo nazmar.“ 13Sebrali je tedy a úlomky z těch pěti ječných chlebů, které přebyly těm, kteří se najedli, naplnili dvanáct nůší. 14 Když ti lidé viděli znamení, které Ježíš učinil, říkali: „To je skutečně ten Prorok, který má přijít na svět.“ 15 Když Ježíš poznal, že se chystají přijít a zmocnit se ho, aby ho učinili králem, odešel opět na horu, zcela sám. 16Když nastal večer, sestoupili jeho učedníci k moři, 17nastoupili do lodi a plavili se na druhou stranu moře do Kafarnaum. Již se setmělo, a Ježíš k nim ještě nepřišel. 18Moře se začalo vzdouvat, protože vál silný vítr. 19 Když ujeli asi dvacet pět nebo třicet stadií, uviděli Ježíše kráčet po moři a blížit se k lodi, a ulekli se. 20On však jim řekl: „Já jsem to, nebojte se.“ 21Chtěli jej vzít do lodi, a hned se loď ocitla u břehu, ke kterému jeli.