16. neděle v mezidobí B – Ž 89, 20-37
20Jednou jsi ve vidění promluvil ke svým věrným. Řekl jsi: Oděl jsem hrdinu pomocí, vyvýšil jsem vybraného z lidu. 21Nalezl jsem Davida, svého otroka, pomazal jsem ho svým svatým olejem. 22Stále s ním bude má ruka, ano, má paže jej upevní. 23Nepřítel na něj nevyzraje, bídák ho nepokoří. 24Potřu před ním jeho protivníky, porazím ty, kdo ho nenávidí. 25Bude s ním má věrnost i mé milosrdenství, v mém jménu se pozvedne jeho roh. 26Jeho ruku položím na moře, jeho pravici na řeky. 27On ke mně bude volat: Tys můj otec, můj Bože, tys skála mé spásy! 28A já ho ustanovím prvorozeným, nejvyšším z králů země. 29Navěky mu zachovám své milosrdenství, má smlouva s ním bude trvalá. 30Ustanovím natrvalo jeho potomstvo a jeho trůn po všechny dny nebes. 31Pokud jeho potomci opustí můj zákon a nebudou žít podle mých nařízení, 32jestliže má ustanovení znesvětí a nebudou zachovávat mé příkazy, 33navštívím jejich přestoupení holí a jejich zvrácenost ranami, 34ale své milosrdenství vůči němu nezruším a nezradím svou věrnost. 35Neznesvětím svou smlouvu, nezměním, co vyšlo z mých rtů. 36Jednou jsem přísahal při své svatosti. Což bych lhal Davidovi? 37Jeho potomstvo tu bude navěky a jeho trůn bude přede mnou jako slunce.