14. neděle v mezidobí C – L 10, 1-11.16-20

¹Potom určil Pán ještě jiných sedmdesát dva a poslal je před sebou po dvou do každého města a místa, kam měl sám jít. ²Říkal jim: „Žeň je velká, dělníků je však málo. Proste tedy Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň. ³Jděte! Hle, posílám vás jako ovce mezi vlky. ⁴Neberte si měšec ani mošnu ani sandály; s nikým se cestou nepozdravujte. ⁵Do kteréhokoli domu vejdete, řekněte nejprve: ‚Pokoj tomuto domu!‘ ⁶A bude-li tam syn pokoje, váš pokoj na něm spočine; ne-li, navrátí se k vám. ⁷V tom domě zůstávejte, jezte a pijte, co vám dají, neboť hoden je dělník své mzdy. Nepřecházejte z domu do domu. ⁸A do kteréhokoli města vstoupíte a přijmou vás, jezte, co vám předloží, ⁹uzdravujte v něm nemocné a říkejte jim: ‚Přiblížilo se k vám Boží království.‘ ¹⁰Když vstoupíte do nějakého města a nepřijmou vás, vyjděte do jeho ulic a řekněte: ¹⁶Kdo slyší vás, slyší mne, a kdo odmítá vás, odmítá mne; kdo odmítá mne, odmítá toho, který mne poslal.“ ¹⁷Těch sedmdesát dva se vrátilo s radostí a říkali: „Pane, i démoni se nám poddávají ve tvém jménu.“ ¹⁸Řekl jim: „Viděl jsem, jak Satan spadl s nebe jako blesk. ¹⁹Hle, dal jsem vám pravomoc šlapat po hadech a štírech, i nad veškerou silou Nepřítele, a naprosto nic vám neublíží. ²⁰Ale z toho se neradujte, že se vám poddávají duchové; radujte se, že vaše jména jsou zapsána v nebesích.“