13. neděle v mezidobí B – Mk 5, 21-43

²¹ Když se Ježíš přeplavil v lodi opět na druhou stranu, shromáždil se k němu velký zástup; a byl u moře. ²²A hle, přišel jeden z představených synagogy, jménem Jairos. Když Ježíše spatřil, padl k jeho nohám ²³a velmi ho prosil: „Má dceruška umírá! Pojď a vlož na ni ruce, aby byla zachráněna a ožila.“ ²⁴Ježíš odešel s ním. Následoval ho velký zástup a tlačili se na něho. ²⁵A byla tam žena, která měla dvanáct let krvotok. ²⁶Mnoho vytrpěla od mnoha lékařů a vynaložila všechny své prostředky, nic jí to však neprospělo, ale spíše jí bylo hůře. ²⁷ Když uslyšela o Ježíši, přišla v zástupu zezadu a dotkla se jeho šatu. ²⁸Neboť si říkala: „Jestliže se dotknu třeba jen jeho šatů, budu zachráněna.“ ²⁹A hned vyschl pramen její krve a pocítila na těle, že je uzdravena ze svého trápení. ³⁰Ježíš hned v sobě rozpoznal tu moc, která z něho vyšla, otočil se v zástupu a řekl: „Kdo se dotkl mých šatů?“ ³¹Jeho učedníci mu řekli: „Vidíš, jak se na tebe zástup tlačí, a říkáš: Kdo se mne dotkl?“ ³²Ježíš se rozhlížel, aby spatřil tu, která to učinila. ³³Žena se ulekla, a protože věděla, co se jí stalo, s třesením přišla a padla před ním a řekla mu celou pravdu. ³⁴A on jí řekl: „Dcero, tvá víra tě zachránila. Jdi v pokoji a buď uzdravená ze svého trápení.“ ³⁵ Zatímco ještě mluvil, přišli z domu představeného synagogy a říkali: „Tvá dcera zemřela; proč ještě obtěžuješ Učitele?“ ³⁶Ale Ježíš neposlechl to, co říkali, a řekl představenému synagogy: „Neboj se, jen věř!“ ³⁷A nedovolil nikomu s ním jít, kromě Petra, Jakuba a Jakubova bratra Jana. ³⁸ Přišli do domu představeného synagogy a Ježíš viděl rozruch a ty, kteří velice plakali a hlučně naříkali. ³⁹Vešel a řekl jim: „Proč se rozrušujete a pláčete? To dítě nezemřelo, ale spí.“ ⁴⁰I posmívali se mu. Ale on všechny vyhnal a vzal s sebou otce a matku dítěte i ty, kteří byli s ním, a vešel tam, kde bylo dítě. ⁴¹Uchopil ruku dítěte a řekl mu: „Talitha kúm“, což přeloženo znamená: ‚Děvče, říkám ti, vstaň! ‘ ⁴²A děvče ihned vstalo a začalo chodit; bylo jí dvanáct let. A zmocnil se jich ihned veliký úžas. ⁴³Ježíš jim důrazně nařídil, aby se to nikdo nedověděl, a řekl, aby jí dali najíst.