12. neděle v mezidobí A – Gn 21, 8-21

⁸Dítě rostlo a bylo odstaveno. V den Izákova odstavení udělal Abraham velkou hostinu. ⁹Když Sára viděla, že se syn Egypťanky Hagary, kterého Abrahamovi porodila, Izákovi posmívá, ¹⁰řekla Abrahamovi: Vyžeň tuto otrokyni i jejího syna, neboť syn této otrokyně nebude dědicem spolu s mým synem Izákem! ¹¹ Abraham byl z toho velmi skleslý: byla to záležitost jeho syna. ¹²Bůh však Abrahamovi řekl: Nebuď skleslý kvůli chlapci a své otrokyni. Poslechni Sáru ve všem, co ti říká, protože v Izákovi bude povoláno tvé símě. ¹³Syna otrokyně také učiním národem, protože je tvým potomkem. ¹⁴Abraham vstal časně ráno, vzal chléb a měch vody a dal to Hagaře. Položil jí to na ramena a poslal ji s dítětem pryč. Odešla a bloudila v pustině Beer-šeby. ¹⁵Když voda v měchu došla, odložila dítě pod jedno křoví. ¹⁶Odešla a posadila se naproti opodál na dostřel luku, neboť si řekla: Nebudu se dívat na smrt toho dítěte. Tak seděla naproti, pozvedla hlas a plakala. ¹⁷Bůh uslyšel hlas chlapce. Boží anděl zavolal na Hagaru z nebes a řekl jí: Co je ti, Hagaro? Neboj se, protože Bůh slyšel hlas chlapce tam, kde je. ¹⁸Vstaň, zvedni chlapce a pevně ho drž za ruku, protože z něj učiním velký národ. ¹⁹Tu jí Bůh otevřel oči a uviděla studnu s vodou. Šla, naplnila měch vodou a dala chlapci napít. ²⁰Bůh byl s chlapcem, když vyrůstal. Usadil se v pustině a stal se velkým lukostřelcem. ²¹Bydlel v Páranské pustině a matka mu vybrala ženu z egyptské země.