11. neděle v mezidobí C – 1. čtení 1 Kr 21, 1-10.(11-14).15-21a

¹Po těchto událostech se stalo toto: Nábot Jizreelský měl vinici v Jizreelu vedle paláce samařského krále Achaba. ²Achab řekl Nábotovi: Dej mi svou vinici a stane se mojí zelinářskou zahradou, protože je hned vedle mého domu. Dám ti místo ní vinici lepší nežli tato, anebo pokud by se ti to líbilo, dám ti její cenu ve stříbře. ³Nábot Achabovi odpověděl: Ať je to ode mě vzdáleno kvůli Hospodinu, abych ti dal dědictví svých otců. ⁴Nato šel Achab domů roztrpčený a nazlobený kvůli tomu, že mu Nábot Jizreelský řekl: Nedám ti dědictví svých otců. Ulehl na postel, odvrátil tvář a nechtěl jíst pokrm. ⁵Přišla k němu jeho žena Jezábel a zeptala se ho: Proč je tvůj duch roztrpčený, že ani pokrm nejíš? ⁶Odpověděl jí: Protože jsem mluvil s Nábotem Jizreelským a řekl jsem mu: Dej mi svou vinici za stříbro, nebo jestli chceš, dám ti za ni jinou vinici; ale on řekl: Nedám ti svou vinici. ⁷Jeho žena Jezábel mu řekla: Ty nyní jednej s královskou autoritou nad Izraelem. Vstaň, pojez pokrm a buď dobré mysli. Já sama ti dám vinici Nábota Jizreelského. ⁸Pak napsala Achabovým jménem dopisy, zapečetila jeho pečetidlem a poslala dopisy starším a šlechticům z jeho města, kteří bydleli s Nábotem. ⁹Do dopisů napsala: Vyhlaste půst a Nábota nechte usednout do čela lidu. ¹⁰Nechte proti němu usednout dva muže ničemníky, aby proti němu svědčili: Zlořečil jsi Bohu i králi. Vyveďte ho a ukamenujte ho, ať zemře. ¹¹Nato muži jeho města, starší a šlechtici, kteří bydleli v jeho městě, učinili, jak jim Jezábel vzkázala, jak bylo napsáno v dopisech, které jim poslala. ¹²Vyhlásili půst a posadili Nábota do čela lidu. ¹³Přišli dva muži ničemníci a posadili se naproti němu. Ničemníci svědčili před lidem proti Nábotovi slovy: Nábot zlořečil Bohu i králi. Pak ho vyvedli ven za město, ukamenovali ho a zemřel. ¹⁴Jezábele potom vzkázali: Nábot byl ukamenován a zemřel. ¹⁵I stalo se, když Jezábel uslyšela, že Nábot byl ukamenován a zemřel, řekla Jezábel Achabovi: Vstaň a obsaď vinici Nábota Jizreelského, kterou ti nechtěl dát za stříbro, protože Nábot nežije, ale zemřel. ¹⁶I stalo se, když Achab uslyšel, že Nábot zemřel, vstal, aby sestoupil na vinici Nábota Jizreelského a obsadil ji. ¹⁷I stalo se Hospodinovo slovo k Elijáši Tišbejskému: ¹⁸Vstaň a jdi naproti izraelskému králi Achabovi, který bydlí v Samaří. Hle, je na Nábotově vinici; sestoupil tam, aby ji obsadil. ¹⁹Řekni mu: Toto praví Hospodin: Zavraždil jsi a obsazuješ? Řekni mu: Toto praví Hospodin: Na místě, na kterém chlemtali psi krev Nábotovu, budou psi chlemtat krev tvoji, ano tvoji. ²⁰Achab řekl Elijášovi: Našel jsi mě, můj nepříteli? On odpověděl: Našel, protože ses zaprodal, abys páchal to, co je zlé v Hospodinových očích. ²¹Hle, přivedu na tebe zlo, vyhladím tvé potomky.