1. neděle po Vánocích A – Žd 2, 10-18

10 Slušelo se totiž na toho, pro něhož je všechno a skrze něhož je všechno, když mnoho synů přivedl do slávy, aby skrze utrpení (učinil dokonalým) původce jejich záchrany.11 Neboť ten, který posvěcuje, i ti, kdo jsou posvěcováni, jsou všichni z jednoho. Z toho důvodu se nestydí nazývat je bratry, 12 když říká: ‚Budu zvěstovat tvé jméno svým bratřím, uprostřed shromáždění tě budu opěvovat.‘ 13 A opět: ‚Já mu budu důvěřovat;‘ a opět: ‚Hle, já a děti, které mi dal Bůh.‘ 14 Protože děti mají účast na krvi a těle, podobně i on se jich stal účastným, aby skrze smrt zahladil toho, kdo má vládu nad smrtí, totiž Ďábla, 15 a osvobodil ty, kteří byli strachem ze smrti drženi po celý život v otroctví. 16 Je přece jasné, že se neujímá andělů, ale ujímá se semene Abrahamova. 17 A tedy musel být ve všem učiněn podobný bratřím, aby se stal milosrdným a věrným veleknězem v Božích věcech, k usmíření hříchů lidu.18 Protože sám vytrpěl pokušení, může pomoci těm, kteří jsou pokoušeni.

Autor: WebAdmin
Publikováno:
Poslední úprava: