Středa po 3. neděli po svátku Umučení sv. Jana Křtitele II

Jk 1, 9-18

9Bratr v nízkém postavení ať se chlubí ve svém povýšení 10a bohatý ve svém ponížení, protože pomine jako květ trávy: 11vyjde slunce se svým žárem a vysuší trávu, její květ opadne a krása jeho vzhledu zanikne. Tak i boháč uvadne v tom, co činí. 12Blahoslavený muž, který snáší zkoušku, neboť když se osvědčí, dostane věnec života, jejž Pán zaslíbil těm, kdo ho milují. 13Ať nikdo, kdo je pokoušen, neříká: ‚Jsem pokoušen od Boha.‘ Bůh nemůže být pokoušen ke zlému a sám také nikoho nepokouší. 14Každý, kdo je pokoušen, je strháván a váben svou vlastní žádostivostí. 15Žádostivost pak počne a rodí hřích, a dokonaný hřích plodí smrt. 16Nemylte se, moji milovaní bratři. 17Každé dobré dání a každý dokonalý dar je shůry, sestupuje od Otce světel, u něhož není proměny ani zatmění z odvrácení. 18On se rozhodl a zplodil nás slovem pravdy, abychom byli jakousi prvotinou jeho stvoření.

Ž 37, 14-19

14Ničemové tasí meč, napínají luk, aby srazili chudého a nuzného, aby porazili ty, kdo žijí v upřímnosti. 15Ale jejich meč jim pronikne do srdce a jejich luk bude rozlámán. 16Lepší je málo, které má spravedlivý, než bohatství mnoha ničemů. 17Neboť paže ničemů budou zlomeny, spravedlivé však Hospodin podepírá. 18Hospodin zná dny bezúhonných, jejich dědictví potrvá navěky. 19Ve zlých dobách nebudou zahanbeni a ve dnech hladu budou nasyceni.

srov. 1K 1, 27b

Co je u světa slabé, to si vybral Bůh, aby zahanboval silné

L 18, 15-17

15K Ježíšovi přinášeli i nemluvňata, aby se jich dotýkal. Když to uviděli učedníci, kárali je. 16Ježíš si je zavolal a řekl: „Nechte děti přicházet ke mně a nebraňte jim, neboť takovým patří Boží království. 17Amen, pravím vám, kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevstoupí.“