- akce již proběhla.
Středa po 2. neděli po dedikaci milánské katedrály II
Zj 18, 1-8
1Potom jsem uviděl jiného anděla sestupovat z nebe: měl velikou pravomoc a země byla ozářena jeho slávou. 2Zvolal mocným hlasem: „Padl, padl veliký Babylon a stal se příbytkem démonů, vězením všech nečistých duchů a vězením každého nečistého a nenáviděného ptáka; 3neboť z vášnivého vína jejího smilstva pily všechny národy, i králové země s ní smilnili a obchodníci země zbohatli z moci jejího zhýralého přepychu.“ 4Tu jsem uslyšel jiný hlas z nebe, který říkal: „Vyjděte z ní, můj lide, abyste neměli účast na jejích hříších a nedostali z jejích ran. 5Neboť její hříchy dosáhly až k nebi a Bůh se rozpomenul na bezpráví, které činila. 6Odplaťte jí, jako i ona odplatila vám; a odplaťte jí dvojnásobně podle jejích skutků! Do číše, kterou namíchala, namíchejte jí dvojnásob; 7nakolik oslavila sebe a užila hýření, tolik jí dejte trýzně a žalu. Neboť si ve svém srdci říká: ‚Jsem královna, nejsem vdova a jistě mne nepotká žal.‘ 8Proto v jednom dni přijdou její rány: smrt, žal a hlad, a bude spálena ohněm. Protože silný je Pán Bůh, který ji soudí.“
Ž 14, 1-7
1Blázen si v srdci říká: Bůh není. Lidé jednají zvráceně, páchají ohavné činy. Není, kdo by činil dobro. 2Hospodin shlíží z nebes na lidské syny, aby viděl, zda je někdo rozumný, zda někdo hledá Boha. 3Všichni se společně odvrátili a jsou zvrácení. Není, kdo by činil dobro, není ani jednoho. 4Opravdu tomu nerozumí nikdo z činitelů nepravosti, kteří pojídají můj lid, jako by jedli chléb, a kteří k Hospodinu nevolají? 5Jednou se budou třást strachem, neboť Bůh je s pokolením spravedlivých. 6Radu chudého zesměšňujete, avšak Hospodin je jeho útočiště. 7Kéž by byla Izraeli dána spása ze Sijónu! Až Hospodin změní úděl svého lidu, bude Jákob jásat, Izrael se bude radovat!
srov. J 5, 36b
Právě ty skutky, které činím, o mně svědčí, že mne poslal Otec.
J 8, 12-19
12Ježíš k nim opět promluvil: „Já jsem světlo světa. Kdo mne následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života.“ 13Farizeové mu řekli: „Ty svědčíš sám o sobě; tvé svědectví není pravé. “ 14Ježíš jim odpověděl: „I když svědčím sám o sobě, mé svědectví je pravé, protože vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Vy nevíte, odkud přicházím ani kam jdu. 15Vy soudíte podle těla; já nesoudím nikoho. 16Jestliže já přece soudím, můj soud je pravdivý, protože nejsem sám, ale jsem já a ten, který mne poslal, Otec. 17A ve vašem Zákoně je napsáno, že svědectví dvou osob je pravé. 18Jsem to já, kdo svědčí o sobě, a svědčí o mně také ten, který mne poslal, Otec.“ 19Řekli mu: „Kde je tvůj Otec?“ Ježíš odpověděl: „Neznáte ani mne ani mého Otce; kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce.“