- akce již proběhla.
Pondělí po 2. neděli po dedikaci milánské katedrály II
Zj 17, 3b-6a
Tu jsem uviděl ženu, sedící na šelmě šarlatové barvy, plné rouhavých jmen, mající sedm hlav a deset rohů. 4Ta žena byla oděna purpurem a šarlatem a ozdobena zlatem, drahými kameny a perlami; ve své ruce měla zlatou číši plnou ohavností a nečistot svého smilstva 5a na svém čele měla napsané jméno: ‚Tajemství, Babylon, ten veliký, matka smilnic a ohavností země.‘ 6Uviděl jsem tu ženu zpitou krví svatých a krví Ježíšových svědků.
Ž 137, 1-6
1U řek babylonských — tam jsme sedávali a plakali, když jsme vzpomínali na Sijón. 2Své lyry jsme tam věšeli na topoly, 3neboť tam se nás naši věznitelé ptali na slova písní, naši trýznitelé chtěli, abychom se radovali: Zazpívejte nám některé ze sijónských písní! 4Jak bychom mohli zpívat Hospodinovu píseň v cizí zemi? 5Jestli na tebe zapomenu, Jeruzaléme, ať na mě zapomene má pravice. 6Ať mi jazyk přilne k patru, jestliže si tě nebudu připomínat, jestliže nebudu považovat Jeruzalém za vrchol své radosti.
srov. Sk 3, 6
6Petr však řekl: „Stříbro a zlato nemám, ale co mám, to ti dám: ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď!“
J 14, 12-15
12Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které činím já, a bude činit ještě větší skutky než tyto, neboť já jdu k Otci. 13A oč byste požádali v mém jménu, to učiním, aby byl Otec oslaven v Synu. 14Požádáte-li mne o něco v mém jménu, já to učiním.“ 15„Jestliže mne milujete, zachovejte má přikázání.