Pátek po 6. neděli velikonoční
Pís 2, 17 – 3, 1b. 2
17Než zavane den a prchnou stíny, ukaž se, můj milý, buď jako srnec, jak samec gazely na horách mezi vrcholy. 1Hledala jsem, a nenašla. 2Musím vstát a město obejít, po ulicích a po náměstích svého hledat miláčka. Hledala jsem, a nenašla.
Ž 13, 2-3b. 4. 5b-6
2Dokdy, Hospodine, na mě budeš zapomínat? Navěky? Dokdy budeš přede mnou skrývat svou tvář? 3Dokdy se budu muset radit jen se svou duší a v srdci mít každého dne žal? 4Pohleď na mě a odpověz mi, Hospodine, můj Bože! Osviť mi oči, jinak usnu smrtelným spánkem! 5 Padnu-li, moji protivníci budou jásat. 6Já však doufám v tvé milosrdenství; mé srdce jásá nad tvou spásou. Budu Hospodinu zpívat, protože mi prokázal dobro.
2K 4, 18 – 5, 9
18Nehledíme na věci viditelné, ale na neviditelné; neboť viditelné věci jsou dočasné, neviditelné však věčné. 1Víme totiž, že bude-li stan našeho pozemského přebývání zbořen, máme příbytek od Boha: ne lidskou rukou postavený, ale věčný dům v nebesích. 2Neboť v tomto stanu sténáme a toužíme si obléci ještě i náš příbytek, který pochází z nebe. 3Kdybychom pak byli i svlečeni, nebudeme shledáni nahými. 4Pokud jsme totiž v tomto stanu, sténáme a je nám těžko, neboť nechceme být svlečeni, nýbrž přioděni, aby to, co je smrtelné, bylo pohlceno životem. 5Ten, kdo nás právě k tomu připravil, je Bůh, který nám také dal Ducha jako závdavek. 6Jsme tedy vždy plni důvěry a víme, že dokud máme domov v tomto těle, jsme vzdáleni od Pána. 7Neboť chodíme vírou, ne tím, co vidíme. 8Jsme plni důvěry a raději chceme odejít z tohoto těla a přijít domů k Pánu. 9Proto se i horlivě snažíme, abychom se mu líbili, ať zůstáváme doma nebo odcházíme.
srov. L 24, 26
26Což to neměl Kristus vytrpět a vejít do své slávy?“
J 14, 27-31a
27Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a není bázlivé. 28Slyšeli jste, že jsem vám řekl: ‚Odcházím a přijdu k vám.‘ Kdybyste mě milovali, zaradovali byste se, že jdu k Otci, neboť Otec je větší než já. 29Řekl jsem vám to nyní, dříve než se to stane, abyste uvěřili, až se to stane. 30Již s vámi nebudu mnoho mluvit, neboť přichází vládce tohoto světa. Proti mně nemá vůbec nic. 31Ale svět má poznat, že miluji Otce a jednám tak, jak mi Otec přikázal.